Život mladistvých v 70. letech

V dnešní době tráví mladí většinu svého volného času na telefonu, tuto možnost ale dříve lidé neměli. Co tedy lidé dělali a jak trávili svůj volný čas? Na toto téma jsem udělala rozhovor s mým dědou, nyní se můžete podívat, jak náš rozhovor probíhal. Bronislav Kusý, 61 let plný elánu a energie měl snad to nejzábavnější dětství, o kterém jsem kdy slyšela.

* Jak probíhal tvůj běžný den?
Přes den jsem měl školu, jako každý jiný, a odpoledne jsem doma odhodil tašku a šel jsem ven s kamarády. Neměl jsem kroužky, takže jsem se mohl věnovat jiným aktivitám. Samozřejmě jsme měli i úkoly do školy a podobně, ale to pro mě nebylo to podstatné.

* Co jste venku běžně dělali?
Byli jsme takoví průzkumníci. Můj kamarád se zajímal o zříceniny hradů, a tak jsme k nim často chodili. Nebyly to ale ty snadno přístupné turistům, byly to zříceniny uprostřed lesů, kde většinou nikdo nebyl. Později jsme se dostali k prozkoumávání jeskyní.

* Prozkoumávání jeskyní není moc běžné, jak jste se k tomu dostali?
Jednou jsme u zříceniny našli takový vchod, tak jsme se později doma připravili, vzali jsme si čelovky a šli jsme dovnitř. Hodně se nám to zalíbilo, tak jsme to dělali častěji, dokud nás nechytil opravdový průzkumník a nevynadal nám. Nabídl nám, že se můžeme přidat k jeskyňářům, takže jsme mohli dělat co nás baví a bezpečně. Vydržel jsem u nich do osmnácti, tedy čtyři roky, protože jsem měl dost zájmů a povinností, zkrátka by toho bylo moc.

* Vaši rodiče věděli o tom, co venku děláte?
Něco tušili ale do detailů jsme nezacházeli. Nelhali jsme, jen nemuseli vědět vše. Když jsem se vracel ze školy, rodiče byli ještě v práci, takže o mně nijak nevěděli. Nemohli jsme si dát vědět kde jsem nebo s kým jsem, pravidelně jsem musel být doma do sedmi a toho jsem se držel.

* Měl jsi ještě nějaké zájmy?
Ano, od mala jsem rád kreslil komiksy, později jsme založili třídní časopis Jiskra, ve kterém byl vždy na poslední straně můj komiks. Později jsem začal psát příběhy s vloženými obrázky, byly to takové menší knížky. S komiksy jsem začal v páté třídě a poslední komiks jsem nakreslil ve svých šestnácti letech, následně jsem se přesunul k focení a k filmování. Dělal jsem hodně umělecké fotky, někdy jsme měli i „modelky“. Rádi jsme točili krátké filmy a scénky, pronajímali jsme si i prostory. Můj kamarád dokonce natočil i celovečerní film. V té době jsme začali jezdit na jednu filmovou akci, kam jezdíme doteď.

Je vidět, že i bez mobilu se dá žít a způsobů jak se zabavit je plno. Samozřejmě je ale potřeba na sebe vždy dávat pozor a být opatrný, i když lozíte v jeskyních. 

Tímto děkuji svému dědovi, že se tohoto rozhovoru zúčastnil a podělil se o své zážitky.