Průvody za dob socialismu
Adam Sedláček
2.6.2024
Táta se narodil v roce 1974 v Lelekovicích u Brna, kde žije společně s námi dodnes. Za doby komunismu se v obci konaly akce, které moje generace už nezažila. Táta vzpomíná na prvomájové průvody a na průvody k výročí VŘSR. Je nutné upozornit na to, že akce má spojené s dobrými vzpomínkami spíše proto, že byl v té době ještě dítě a téměř vůbec si je nespojoval s politikou a byla to pro něj jen zábava, podobně jako jsou pro dnešní děti např. poutě.
V Lelekovicích se stejně jako v téměř všech ostatních obcích konaly pod záštitou místní základní školy a Pionýrské organizace Socialistického svazu mládeže (pionýrů) průvody.
Prvním z nich byl prvomájový průvod, který začínal dopoledne na začátku vesnice. Děti měly mávátka s rozstříhanými vlajícími papírky v barvách československé vlajky. Poté se prošlo celou obcí k vlakové zastávce, odkud se autobusy odjíždělo do Kuřimi, kde zřejmě pokračoval průvod za účasti místních funkcionářů KSČ. Údajně tam byly pro děti připraveny pouťové atrakce, táta si tím však nemůže být jistý, protože tam s ním rodiče nikdy nechtěli jet, a o průběhu akce v Kuřimi tak ví jen z doslechu. Každý rok mu bylo líto, že někteří jeho vrstevníci se jezdili do Kuřimi podívat a on zůstával doma.
Dále vzpomíná, že když byl v roce 1989 na gymnáziu v prvním ročníku, musel donést potvrzení od ZŠ v Lelekovicích o účasti v průvodu, aby se ho nemusel zúčastnit v Brně.
Větším zážitkem pro něj byl ale vždy průvod na oslavu Velké říjnové socialistické revoluce, který se konal každý rok 7. listopadu večer po setmění. Děti nosily lampiony, ve kterých obvykle hořela obyčejná čajová svíčka. Některé děti ale měly šikovné tatínky a namísto svíčky měly v lampionu žárovku napojenou na 4,5V baterii, což mělo tu výhodu, že nehrozil požár.
Účastníci ušli během tohoto průvodu kratší vzdálenost, paradoxně začínal u kříže se sochou Ježíše Krista, ale na vesnici byli v té době i komunisté věřící, takže se nad tím nikdo nepozastavoval. Průvod pokračoval na náves, kde u pomníku padlých obou světových válek pionýři zpívali písně a recitovali básně na oslavu Sovětského svazu, dělnické třídy apod. Celá akce končila vystřelováním světlic členy místního sboru dobrovolných hasičů. Táta také vzpomíná, že světlice měly různé barvy, ale jen bílé byly vybaveny padáčky, aby se snášely pomalu. Někteří tátovi spolužáci pak padáčky sbírali a následující den se s nimi ve škole chlubili.
Přestože to byly akce, se kterými se dnes z politického hlediska nemůže ztotožnit, tenkrát byl ale dítě a na akcích si užil spoustu zábavy.