Vzpomínky na Hrotovice

Děda vyrůstal v malebném městečku Hrotovice, kde život plynul poklidně a všední dny měly své nezaměnitelné kouzlo. Bylo mu tehdy 12 let a spolu se svou sestrou a bratrem tvořili nerozlučnou trojici, která objevovala krásy okolní přírody i malé radosti života na venkově.

Každé ráno začínalo brzy. Budík byl zbytečný, protože vesnický ruch — kokrhání kohouta nebo zvuky mlýnku na kávu z kuchyně — ho probouzel s jistotou. Po snídani, často jen chlebu s máslem a hrnku bílého kafe, se vydával do školy, která se nacházela jen pár minut chůze od domova. Cestou míjel rozlehlé zahrady a polní cesty, kde si po škole hrával na honěnou nebo stavěl bunkry z větví.

Po vyučování byla práce na prvním místě. Pomáhal na rodinném poli nebo při krmení slepic a králíků. Vše bylo součástí běžného života, který však nesl známky soudržnosti rodiny a sousedství. Večer byl čas na odpočinek — ale určitě byste ho nenachytali číst si knihy při světle petrolejky.

Největší zábavou však byly letní výlety k rybníku, kde se s kamarády koupal, nebo tajné výpravy do lesa na ostružiny. I přes tehdejší skromné podmínky bylo jeho dětství plné nezapomenutelných okamžiků a radostí, které ho naučily vážit si jednoduchých věcí a pevného pouta rodiny.