Vzpomínky mé babičky z dob její povinné školní docházky

Na prožité roky na základní škole vzpomínám moc ráda. Když se podívám na fotky, vybavím si jména skoro všech spolužáků i učitelů.

Na základní školu jsem nastoupila roku 1959, první a druhou třídu jsem absolvovala na ulici Veveří v Brně. Do třetí třídy jsem už chodila do nové školy na ulici Úvoz. Tato škola byla zaměřena na sport, a to hlavně na moderní gymnastiku a atletiku. Mě víc lákal pěvecký kroužek, kde jsem poznala Laďku Kozderkovou, známou herečku a zpěvačku.

Z předmětů mě asi nejvíce bavil a zajímal dějepis a čeština, děsila mě matematika, fyzika a chemie. Ráda vzpomínám na naši učitelku přírodopisu, každé pondělí jsme museli donést nějaké květiny a potom je rozpoznávat. Naše třídní byla mladá, moc hodná a měla vždy pochopení pro naše starosti. I na další učitele jsem měla štěstí.

Ve školní jídelně bylo výdejní okénko a také možnost vybrat si jídlo na tzv. „Švédském stole“. Pochopitelně byl každý den velký boj o to nejchutnější jídlo. Nedaleko naší školy byla jízdárna Moravan, na kterou jsme krásně s kamarádkami viděly ze školního hřiště. Později jsme se seznámily s instruktorkou od koní, která nám dovolila pomáhat s úklidem a pak i s voděním koní v ohradě. Během školy jsme u koní strávily dva roky.

V posledním ročníku ve mně zanechal vzpomínku školní výlet s naší třídní a učitelkou z fyziky. Byli jsme v Nízkých Tatrách v kempu, kde nás ubytovali v dřevěných chatkách. Večer jsme byly s děvčaty hodně unavené, zalezly jsme si do chatky a usnuly. Když jsme se v noci probudily a otevřely oči, viděly jsme nad sebou hvězdné nebe. Kluci z naší třídy totiž zjistili, že střecha je uvolněná, a tak nám ji prostě odsunuli.

Školu jsem ukončila v roce 1968. O prázdninách jsem byla s kamarádkou na brigádě v zahradnictví v Komárově. Naučily jsme se zde plno zajímavostí, jak pěstovat a starat se o květiny. Taky jsem tam poznala plno správných lidí, proto mě velmi mrzelo, že byla naše brigáda 21. srpna ukončena. Za dva dny nás tatínek mé kamarádky odvezl do Rožnova pod Radhoštěm. Jeden den, při výstupu na Radhošť k Radegastu jsme v dálce viděli tanky. Nicméně jsem tam prožila hezké poslední dny prázdnin a v září jsem nastoupila na střední školu.

Dnes si říkám, že to strašně uteklo a je škoda, že se dříve nepořádaly srazy spolužáků po letech.