Svatební střípky poválečné

 Neteř byla pozvána na svatbu kamarádky jako svědek.Obřad se konal na Křemešníku,kam svatebčany vezl menší autobus Robur, výrobek NDR, Po příjezdu se dlouho čekalo na kněze,a protože byla zima, začali svatebčané likvidovat zásoby alkoholu uložené v autobuse. Při obřadu se už dost pletl ženichovi jazyk a to se nelíbilo budoucímu tchánovi,který nepil.Domlouval mládenci,ale marně.Nastoupili do autobusu a vydali se na cestu plnou zatáček k městu.Autobus na vysokých kolech se v zátočinách nakláněl.Ženich šel ze předu za kamarádem,který na něho mával lahví.Když byl v polovině cesty,zrovna projížděli ostrou zatáčku a on padl na rodiče nevěsty.To rozlobilo tchána,ten povstal a dal ženichvi pořádnou facku.To se ale nelíbilo otci ženicha,zařval,že mu nikdo nebude mlátit kluka a chytil pantátu u krku.To zapůsobilo jako rozbuška a začala mela.Obě strany se do sebe pustily a autobus se rázem změnil na loď v prudké bouři.Řidič proto zajel na polní cestu,vystoupil,opřel se o předek a zapálil si cigárko.Počkal až pranice skončí,vrátil se za volant a zeptal se,jestli už může pokračovat.Neteř naštěstí seděla vzadu a tak se krčila,aby také nějakou nekoupila. Vášně pominuly,svatebčané narovnali kravaty a nastalo vysvětlování,proč k pranici došlo.Kupodivu hostina proběhla v klidu.jako když po bouři vysvitne sluníčko a manželsví,které začalo fackou se vydařilo.Neteř se ale zařekla,že už nikdy nepůjde svědčit na svatbu.


  Švagr s dvěma kamarády hrával na svatbách a byli oblíbenou trojkou.Harmonika,buben a housličky přispívali k dobré náladě svatebčanů.Původně na harmoniku hrál Tonda,který byl muzikant tělem i duší,pouze si rád přihnul,a tak ho museli kamarádi často usměrňovat.Toník se ale na jedné svatbě zamiloval do Jarušky a skončilo to svatbou.Pak se ale ukázalo,že manželka nenávidí alkohol a ani muzicírování se jí nelíbí a z Tondy byl rázem abstinent a i harmoniku musel prodat.
 Náhrada za něho se ale našla a kvalita produkcí se nezhoršila.Po čase si ale začínající kutil přištrechl dva prstíky na hoblovce a přišla zakázka hrát na svatbě dcery šéfa manželky houslisty a to nešlo odmítnout.
 Vzpomněli si na Tondu,který kdykoli je potkal,litoval,že už s nimi nehraje.Když ho oslovili,zajásal a zvlášť,když si bude moci zahrát na novou harmoniku,kterou zapůjčí zraněný.
 Do vzdálené vsi přijeli s předstihem.protože Trabantík míval občas vrtochy.Na uvítanou zahráli několik písniček a svatebčané odjeli do města na obřad a k fotografovi.Na neštěstí Tonda mezi přihlížejícimi poznal kamaráda z vojny,s který se neviděli dlouhých devět roků a tak po americku zmizel i s harmonikou.Po více jak hodině ho našli doma u kamaráda,ale oba byli doslova na šrot a harmonika byla lehce pozvracená. Od trapasu je zachránil jeden ze svatebčanů,který se chopil očistěného nástroje a přesto,že museli hrát podle něho,vše dopadlo dobře.Svatba byla veselá a protáhla se přes půlnoc.
 Toník se vyhajal u kámoše a před odjezdem přišel.Kajícně přiznal poklesek a omlouval to tím,že dva roky žili jako bratři a shledání se muselo zapít.Prosil aby si průšvih nechali pro sebe aby se to nedozvěděla manželka.
 Brzo ráno v neděli ale zvonil na švagra a místo omluvy se ptal,kolik že jim to hodilo a že by potřeboval půjčit alespoň stovku.Musel totiž na manželku dýchnout a ta mu hrozila rozvodem.I zželelo se švagrovi nešťastníka,nejen že mu půjčil,ale rozdělil se s ním o výslužku.
 Za týden po výplatě mu Tonda přišel vrátit peníze,hlásil,že je všechno v suchu,Jarča že je na sladké a tak si moc pochutnala na cukroví a nakonec by nebyla proti tomu,aby si ještě někdy zahrál.K tomu však už nikdy nedošlo