Svatba na Valašsku..

Hned jsem se rozhodla, že na Valašsko pojedu - koupila jsem svatební dar a nadcházející pátek jsem sedla do autobusu a jela do malé vesničky, která byla nedaleko Újezdu u Valašských Klobouk. Cesta to byla dlouhá, projížděla jsem Drahanskou vrchovinou, pak kus úrodné Hané, všude jsem přesedala, spojení autobusy nebylo nejideálnější.

V té době ještě měli na vesnicích lidé menší záhumenková hospodářství, takže všude na loukách, polích bylo vidět mnoho lidiček, kteří pilně pracovali. Mechanizace na malých políčkách nebyla téměř žádná, takže všechny polní práce se musely dělat převážně ručně, jen někde bylo vidět jako pomocníky zapřažené koně, někde i kravičky, na větších lánech byly vidět traktory s lepší mechanizací.

Když jsem pozdě odpoledne dojela do malinké vesničky, zeptala jsem se jen jednou kde bude svatba, hned mi to řekli. Jak jsem šla tak jsem viděla ještě i některé domečky úplně stařičké s doškovými střechami a jejich obyvatelé na svých "kotárech" sekli obilí kosami a stavěli mandele. Já ale přišla do opentleného domečku, který už měl břízolitovou omítku, všude bylo čisto a stály zde i nazdobené májky a už se vítám se svou kamarádkou. Nebyla jsem tam sama jako host, přijelo ještě pět dalších kamarádek, takže nás bylo v domečku dost na to, abychom si s nevěstou samy vychutnaly její předsvatební večer v milé společnosti - byly jsme při tom hodně veselé.

Ženich si rozlučkový večer s kamarády samozřejmě prožíval někde jinde. Druhý den jsme se hezky oblékly, nevěstu česala kadeřnice - vytvořila jí nádherný účes. Když pro ni přišel ženich s družbou a muzikanty, bylo se skutečně na co dívat, byli oba nádherní snad i na sebe podobní a to se říká, že to je to nejlepší manželství, když jsou si oba podobni.. Bylo veliké zalýkování, všichni se museli nejdříve vyplatit a poté už nevěsta s ženichem a svědky nasedla do kočáru taženém koňmi, družičky, mládenci, muzikanti a všichni ostatní svatebčané šli pěšky veselým průvodem z malé vesničky do větší, která nebyla tak daleko.

Cesta byla hezká, den byl sluníčkový jak vymalovaný k nádhernému obřadu. Snoubenci si nejdříve slíbili lásku, úctu a věrnost v obřadní síni a pak jsme šli zase všichni průvodem s hezkou muzikou do blízkého kostelíčka, který byl vyzdoben myrtou a bílými stužkami. Zde se slibovala láska, úcta a věrnost znovu za nádherných zvuků varhan a melodií muzikantů. Po krásném svatebním obřadu nastalo blahopřání nás všech krásnému páru a pomalu jsme se všichni seřadili a zase novomanželé jeli v kočáře, my ostatní za nimi ve velikém průvodu s družičkami i mládenci od těch nejmenších až po ty nejstarší s veselou muzikou.

Oběd zahajoval pan farář, který byl také pozván - modlitbou, byl přípitek s živijó a už se stoly prohýbaly pod přichystaným jídlem a pitím. Porce byly obrovské, vůbec jsem nebyla na tolik jídla zvyklá. Muzikanti vyhrávali na postaveném parketu na dvorku, tančilo se, všichni seděli venku a sešla se zde skutečně celá vesnice. Dozvěděla jsem se, že je tam zvykem, že každý svatebčan donese nějaké jídlo - takže na stolech toho bylo stále hodně.

Já jsem se chtěla trochu odpoledne projít po okolí domku a vesnice. Jak tak jdu tak vidím dvě tetičky jak se domlouvají, že asi bude málo masa, tak jedna z nich chytala slepice na dvorku a druhá jim hned sekala hlavy, další oškubávala, že se budou hned vařit. Úplně jsem byla otřesena z tohoto poznání, že přímo ve svatební den se ještě další maso získává "tímto způsobem". Až po delší době jsem pochopila, proč musely být v domě svatebčanů tak veliké zásoby jídla. Svatebčané - vesničané, jak jednotlivě odcházeli tak si sami brali výslužku ze stolů do nachystaných tašek domů. Tak proto se musely stoly s jídlem neustále doplňova

Ale svatba byla veselá až do nočních hodin, já jsem měla v sousedství domluvenu už druhou noc na přespání a odjížděla jsem až v neděli odpoledne. Ještě jednou jsem se prošla po krásném kopcovitém kraji, plném dobrých lidí. Tak velikou, živou a veselou svatbu jsem viděla a zažila poprvé v životě a asi naposledy. Nevěsta byla jedináčkem a proto jí rodiče chtěli asi udělat co největší, nejveselejší a všechny ostatní nej. A také se to tak vydařilo, byla to svatba pro mne nezapomenutelná a také manželé žijí spokojeně a klidně stále spolu..