Slánští ostrostřelci

Slánské Vlastivědné muzeum získalo z pozůstalosti obsáhlou kopii vzpomínek slánského rodáka Františka Procházky, v níž popisuje život ve Slaném a významné události a osobnosti.

František Procházka se narodil 8. 11. 1851, zemřel v roce 1943 a je pohřben ve druhé části slánského hřbitova. Ve Slaném vystudoval gymnázium, v Praze obchodní akademii. Po studiích pracoval v několika obchodních domech, byl ředitelem Živnostenské banky, úspěšně vedl Zemskou banku.

Slánští ostrostřelci
Již za vlády Karla IV. existovaly v Čechách ostrostřelecké spolky. Tehdy se ovšem do terčů ostrostřelci strefovali luky a kušemi. Kdy vznikl ve Slaném ostrostřelecký spolek, není známo, doklady o jeho vzniku patrně shořely při požáru v roce 1795. Členy Ostrostřeleckého spolku ve Slaném bývaly občané z řad živnostníků. Ve 2. polovině 19. století byly ve Slaném dva řemeslnické spolky. Václav Procházka vzpomíná: „Proč byly spolky dva nevím. Byla to asi obvyklá česká rivalita. Oba spolky měly týž cíl: šířit vědomosti o věcech průmyslových přednáškami a knihami, vzájemně se podporovat v nemoci a při pohřbu, pěstovat zábavy, vzdělání, atd.“

Ve spolku Řemeslnická beseda byl členem obuvník Antonín Čermák, knihař Antonín Kroupa, majitel strojní dílny Josef Holub, strojník a zámečník Kryštof Novák, nožíř Jan Reichert, hřebenář Antonín Rödl, cukrář Antonín Štěpán, kloboučník August Werner, krejčí Josef Beneš, hostinský Dominik Elznic, krejčí Josef Hanika. V Řemeslnicko-živnostenském spolku byl starostou pekař Josef Hořejší, ve výboru byli hostinský Karel Hůrka, krejčí Václav Bubeníček, pekař Václav Prügl, obuvník Josef Vinikar

Druhý spolek sdružoval především obchodníky, jeho předsedou v roce 1890 byl Vilém Mrzílek a členy kupci Josef a Augustin Hlaváčkové, obchodník střižním zbožím Jindřich Ptáček, Vilém Michl, drogista Tomáš Holla, vinárník Čeněk Jirkovský, kožař Richard Langweil, knihkupec Rudolf Vokoun a kupci Josef Plavec, Antonín Engst, Antonín Libovický.

„Jaké byly výdělky těchto pánů jsem nezjistil, ale soudě podle toho, že řemeslníci a obchodníci, pokud byli rozumní, šetrní a pracovití a neměli rozhazovačných žen, domohli se slušného, ano, i značného jmění a blahobytu, myslím, že tedy řemeslo ještě mělo zlaté dno.

Doménou řemeslníků a živnostníků byl Spolek slánských ostrostřelců, jehož velitelem byl od roku 1887 po Augustu Hemerkovi Antonín Churajn. Tento bouřlivák zavedl ve spolku české velení a zúčastnil se živě veřejného života v městě. Ostrostřelci byli každoročně hrdiny dne o slavnosti Božího těla, kdy o dopoledním průvodě za zvuků hudby, která už v 6 hodin ráno občany budila, táhli před panem děkanem a u každého oltáře výstřely svých pušek, poněkud neurovnanými, oslavovali nejsvětější svátost oltářní. Odpoledne pak byl v jejich zahradě, na Střelnici, slavný koncert, spojený se závody ve střelbě do terče. Nejlepší střelec byl vždy prohlášen králem, druhý v počtu bodů byl maršálkem pro příští rok, kteréžto vítězství bylo slavně obecenstvu na koncertě za zvuku trub vyhlášeno. Vítězi pak byli večer s hudbou vedeni ozbrojenci do svých domovů, aby příštího roku, zase s hudbou byli z domovů doprovázeni na Střelnici. Králem byl jednou také náš tatínek (Josef Procházka, obchodník). Pamětihodné jsou malované terče tohoto sboru, od dávných dob nahromaděné a dnes uložené ve slánském muzeu. Střelec, který dosáhl nejlepšího zásahu a stal se králem, měl za povinnost nechat zhotovit nový terč pro příští rok. Postupem doby se terče stávaly uměleckými díly, byly malovány olejovými barvami na dřevě, už se do nich nestřílelo a v podstatě sloužily jako potvrzení vítězství člena spolku.

Námětem terčů byly vedle antických a biblických námětů také žertovné příběhy tehdejší doby, ale především ukazují mnohdy již zmizelé pamětihodnosti Slánska - Pražskou bránu ve Slaném, Smečenský zámek, Sbor slánských ostrostřelců v roce 1867, Slánskou horu, Hemerkův statek v roce 1868...

„Pořídku, ale přece, pořádali ostrostřelci vždy v létě polní cvičení, čili manévry ve slánském okolí. Tak roku 1886 byly takové manévry u Trpoměch, roku 1891 na Hájích. Bojové strany tvořili ostrostřelci pražští a proti nim slánští. Rozumí se, že vítězi byli hosté z Prahy, a že se nepřátelství ukončilo slavnostní pitkou na Střelnici. Závodní střelba konala se na Střelnici v srpnu 1883, na podnět Josefa Hlaváčka a Antonína Churajna. K závodům se dostavilo 10 střelců z Brandýsa n.L. a 4 z Loun. Střílelo se výtečně, neboť bylo rozděleno 15 odměn. Výnos 80 zlatých byl věnován Ústřední matici školské.

Ostrostřelecký spolek fungoval až do 20. let 20. století, kdy po ukončení své činnosti předal kolem 100 terčů do Vlastivědného muzea ve Slaném, kde je návštěvníci mohou zhlédnout při prohlídce muzea.