Chov hospodářských zvířat

Když jsem byla malá, děda mi rád vyprávěl příběhy, které sám zažil. Nejradši jsem však měla ty o zvířatech, které s babičkou chovali u nás doma.

Jakmile se babička s dědem vzali a nastěhovali se do společného domu, začali si pořizovat různá zvířata pro různé účely. Byli to třeba kozy, husy, ovce, králíci, prasata, a dokonce i býci. V té době skoro všichni vlastnili nějaká zvířata, ale moji prarodiče jich chovali vážně hodně. Dalo by se říct, že měli svoje malé hospodářství. Husy měli především na maso, sádlo a peří. Většinou běhaly jen tak po naší zahradě. Prasata v chlívku byla hlavně na maso. Můj brácha si ještě pamatuje, když měli prase jménem Julča a často se na něj chodil do chlívu dívat. Kozy na mléko, ovce pro vlnu a králíky, z kterých děda prodával kůže. Pokaždé, jakmile se narodili malí králíčci, děda mě bral ke králíkárnám a ukazoval mi je. Nejlepší však byly příběhy o dědových dvou býcích Frantovi a Frantovi. Jednou, v dobu, kdy byl děda v práci, se Franta utrhl a procházel se po ulici. Naše město je malé a nebydlí tady tolik lidí, ale býka na procházce nepřehlédnete. Sousedi si ho všimli a zavolali dědovi do práce. Ten, kdo odpověděl na telefon nevěděl, že Franta je býk a řekl to dědovi až za několik hodin. Nakonec to všechno dobře dopadlo a děda Frantu odvedl zpátky domů. S Frantou a Frantou měl spoustu dalších příhod. Nebylo vůbec jednoduché se o ně starat. Takový býk může vážit až okolo 400 kg. O žádné zvíře není jednoduché pečovat. Musíte jim věnovat péči a čas. Starat se o to, aby mělo dostatek jídla. Dokonce se stávalo, že mu kuny zardousily všechny slepice. Děda to ale měl vždycky rád a kdyby mu ještě sloužilo zdraví, určitě bychom měli doma spoustu zvířat.

Já si už skoro nic nepamatuju a téměř žádná zvířata jsem nezažila. Jediné, co si dobře vybavuji je to, když nás děda brával na korbě mini traktoru na pole. Mívali jsme tam zasazené brambory a všichni na něm pracovali. Nedokážu si pořádně představit, jaké to bylo třeba za války, v době komunismu, bez telefonů a tak dále, děda mi o tom však vypráví a je rád, pokud si ho někdo poslechne.