Ředitelkou na podmínkou

Ne každý má to štěstí, že jeho zaměstnání se stává posláním po celou dobu jeho působnosti. Já ho měla.Po absolovování gymnázia, poté pedagogické školy pro mateřské školství se mi splnil sen. Pracovat s dětmi, s jejich vrozenou upřímností, mnohdy hledajících pomoc u dospělých.

Ta malá ručka,bezelstný, čistý úsměv mě provázely každý den po čtyřicet let mé pedagogické činnosti Byly i slzičky při krátkém odpoutání od mámy, někdy dětská sebeobrana v novém prostředí. Získat si jejich náklonnost nebylo vždy lehké. Pocit, kdy děti se kolem vás seskupí s otevřenou náručí, s rozzářenými pohledy je nepopsatelný!

Ve svých třiatřicei letech jsem před pedagogickým, provozním kolektivem byla jmenována školským odborem ONV ředitelkou dvoutřídní mateřské školy v nejmenované obci, nejmenovaného kraje. Nové pracovní zařazení pro mne nebylo překážkou,neboť v mateřské škole jsem pracovala pátým rokem jako učitelka. Funkce mi rozvázala ruce.

Po dohodě s MNV v obci, současně ONV v okresním městě byly prováděny úpravy ve spolupráci s pedagogicko-provozním personálem, současně rodiči.

Moje snaha se však míjela s ředitelstvím základní školy v obci. Základním kamenem nevole byla moje bezpartijnost.
Nutno podotknout, že na okrese ve vedoucích funkcích jsme byly jmenovány pouze dvě bezpartijní ředitelky. Místní organizaci KSČ pravidelně navštěvovala uklizečka, jako členka. Moje podřízená byla velmi snaživá, jelikož shodou okolností jsem s ní řešila její časté nedostatky.

Náhody jsou neplánované. Jedna z nich mi přinesla zprávu. Nechci se snižovat k nespokojenosti z její strany, uvedu pouze konstatování předsedkyně výše uvedené organizace: "Nedělejte si starosti, soudružko, vaše ředitelka bude brzy odvolána. O to se postaráme.

Realita? Měla rychlý spád!

Moje pozvání na výborovou schůzi KSČ za účasti vedoucího odboru škoství, inspekce ONV.
Otázka zněla: "Kterak jako ředitelka mateřské školy zajišťuji ideově názornou agitaci v obci?"

Cítila jsem se potupně. Se složkou sepsaných akcí s termíny realizace jsem předstoupila ke konfrontaci. Výsledek? Nebyla nalezena jediná chyba! Vedoucí odboru i inspektorát ONV znaly moje výsledky i z odborné pedagogické činnosti. Nekonečná řada názorných hospitací ve škole pro pedagogickou veřejnost hovořila sama za sebe! Pro děti jsem mimo jiné nechala ušít dva kompletní hanácké kroje v Uherském Hradišti, k jejich vystupování při Sboru pro občanské záležitosti. Jsou využívány stále.

S mámou při pravidelné sobotní kávě jsme řešily problém. Proč? Těžce jsem se smiřovala se situací, hledala oporu a zdravý názor. Po rozpadu mého téměř desetiletého manželství s šestiletou dcerou mi nabídla azyl!

Její rozhodnutí, zapolit se do dění ředitelství základní školy, jsem chvíli odmítala. Křivda nade mnou stále vyhrávala! Po rozvaze zvítězilo moje bojovné "Já". Netoužila jsem po pomstě, proč?

Při schůzce s ředitelkou základní školy,nabídla jsem vedení "Dívčího klubu" Úspěch byl ztvrzen.
Začala jsem pracovat s dvanácti dívkami osmých tříd, v následujících oblastech: historie okresního města, okolí, příprava vzorů k šití,samostatné ušití  doplňků k oděvu, rukodělné práce dle vlastní fantazie, pohybové cvičení /pohyb na molu při vlastním předvádění, stolničení s úklidovými pracemi, sestavování meníček pro slavnostní příležitosti, vaření,...atd.

Vánočním dárkem od mámy byl kufříkový šicí stroj s knihou obsahující veškeré rady pro šití, návody k přípravě vzorů. Sváteční dny byly věnovány výuce se vším všudy. Moje nezkrotnost se stupňovala.

V prvé řadě jsem si písemně vyžádala svolení MNV v obci, současně ONV k probíhání schůzek "Dívčího klubu" v mateřské škole. Posloužila nám zrušená ordinace dětské lékařky. Následoval rozvrh pracovní náplně.

Již na jaře následujícího roku jsem přihlásila náš klub do soutěře v okresním kole. První místo s diplomem, darem nám otevřelo dveře do krajského kola. Děvčata nadšená, já spokojená, uvolněná z vedení školy na dva dny do hotelové školy v blanenském okrese. Po několika létech mého vedení ředitelnu základní školy zdobila řada získaných diplomů a ocenění.

Do mých myšlenek se vrátil pocit uspokojení.
Obohatil mě pravidelný styk s mladými lidmi, porozumění s jejich starostmi i radostmi.Byly jsme zdravý a veselý tým, na něj holky rády vzpomínají, já s nimi.

Co říci závěrem?
Své působení ředitelky mateřské školy jsem udržela téměř dvanáct let jako bezpartijní, ukončila vlastně sama.Rozhodla moje známost žít v jiném kraji. Loňského roku jsme s manželem slavili třicet let společné cesty životem!!