Splněné přání......./ první pusa /

Stojím před bohatou nabídkou roztodivných blahopřání k jmeninám, narozeninám... v místním papírnictví.
Až si všimnu přání s fotografií malého chlapce.
Dětská postavička, vtipně oblečena v dospěláckém saku s podkasanými
pánskými kalhotami. Vizáž dítěte - dospělého šviháka podtržena kloboukem, s nápadně dlouhou pánskou kravatou....

Nevěřím vlastním očím:"Vždyť na mě kouká můj vnuk, dnes již 24letý!"
Přání ukládám do košíku, odcházím k pokladně.
Mladá prodavačka na mě nechápavě civí.Nervozně opakuje:"Paní,čtyřicet
dva korun!" "Promiňte", vylovím z peněženky požadovaný obnos a odcházím.

Hlavou mi běží otázka :"Proč čas tolik utíká?"

Usedám do křesla, z otevřeného fotoalba na mě kouká zázrak.Upíjím voňavého "turka", srovnávám fotografie na přání s těmi v albu.Chvíli se
bavím pohledem i vzpomínkpou.

Byla to doba "malin nezralých". Nikdy jsem neprozradila dětské tajemství.

Je léto.Můj čtyřletý vnouček pobíhá na zahrádce u chaty, já do košíku
ukládám zeleninu k přípravě oběda.
Náhle uslyšíme holčičí hlásek:"Ahoj!"
Malá vnučka mé sousedky se s babičkou vrací z nákupu. Otočím se na
vnoučka. Stojí v dětském údivu, s růžovými tvářičkami, posléze opakuje
pozdrav. A je to! Ti dva si hned padli do oka! Nám ještě dobře vypadajícím
"bábám" to bylo jasné.
Společné hry našich vnoučat rozezvučely strunu dětské přitažlivosti.
Ještě dnes se nedivím. Dlouhé kadeřavé vlasy, pomněnková očka s
malinovými rtíky učinily své.
Červencové dny ubíhají v radostnýchj hrách i s námi, bábinami.
Pouze jedna činnost přichází navíc.Mám starost, zda-li vnouček není
nachlazený z nadměrného sluníčka a vody. Několik večerů při ukládání
k pohádce či vyprávění spěchá opětovně na WC.
Zvídavost mi nedá, pozoruji z balkonu, je ještě šero.

K mému velkému překvapení nemíří do příslušné místnosti!
Co mu nožky stačí, v papučích a pyžamku běží zahrádkou k sousedovic
plotu.
Jen stěží tajím smích....
Za plotem na něj čeká dlouhovlasá andělka, v noční košilce a babiččiných bačkorách.
Nevěřím vlastním očím! Stojí na špičkách a hledají otvor u plotu s
našpulenými rtíky k večernímu políbení na dobrou noc!
Proklínám okamžik be fotoaparátu....

Nevinný, stále barevný obrázek si nosím v představě přes dvacet let.
Nikomu jsem červencový podvečer nevyzradila, zůstal mi na památku.

Blahopřání z papírnictví mi ho vrátilo, jen bez dlouhovlasé "Andělky".
Děkuji autorovi fotografie, splnil mi přání, aniž by znal.......