PRVNÍ PUSA

PRVNÍ PUSA

Moje šestnáctiletá vnučka prožívá první lásku. Sdílím její krásné období s ní, chtěla bych i poradit, ale ve svém věku a se zkušenostmi v lásce vím, že nemohu. Každý si  ji prožívá po svém a jen velmi malé procento je to láska na celý život v partnerském vztahu.

Nedávno jsem se zcela náhodně zastavila před úmrtními oznámeními a zpráva,kterou jsem přečetla mne na chvíli omráčila,vehnala slzy do očí a hlavně vyvolala vzpomínky. Ano, byl to on, má první láska.
Bylo mi také krásných šestnáct.
Tenkrát se hodně chodilo do kina a to nás občas domů doprovázela parta kluků. Byla to veliká legrace. Bavili jsme se,povídali,smáli se každé blbosti, sem tam padlo i nějaké to neslušné slovo,ale tolik volů co dnes potkávám, tak to tam opravdu nebylo.
 Když slyším dvě krásné,něžné dívenky a ony se takto oslovují. No prostě plné město zvířat.
Jednou se při doprovázení objevil kluk, kterého jsem neznala. Byl zajímavý a tajemný. Po chvíli jsme si již povídali jen my dva, a když jsem ten večer přišla pozdě domů, maminka se moc zlobila.
 Uklidnila se až zjistila, o jakého chlapce jde.
 Studoval první rok Vysokou školu pedagogickou a to bylo zárukou, že je to slušný a hodný chlapec. Bude přece jednou pan učitel, což tehdy bylo velmi vážené povolání.
 Do života se odcházelo velmi brzy. Základní škola končila ve čtrnácti a jedenáctiletka,tedy dnešní gymnázium se absolvovala v sedmnácti.
Krásný model. Já středoškolačka ,on vysokoškolák. Bohužel jsme studovali každý v jiném městě, takže nezbývalo jen psát a psát dopisy. V sobotu dopoledne se ještě tehdy vyučovalo, takže ty víkendy byly velmi krátké. Stihnout taneční zábavu, kino, divadlo, procházku, to tedy bylo opravdu velmi náročné.
No a právě nastal čas, abych se dostala k tématu. Pusa totiž nebyla hned. Já jsem si ji velmi vysnívala a s holkama na internátě jsme toto téma stále probíraly. Měla jsem představu, že ti dva se musí nejdříve dlouho poznávat, a pak to teprve přijde. No přišlo, ale opravdu až po delší době. Pamatuji si, jakoby to bylo včera.
 Byl krásný letní večer a my se opět sešli na lavičce v lese, odkud byl nádherný výhled do údolí. Bylo to velmi nesmělé a kouzelné.
.Celý týden jsem pak chodila ve škole jako omámená a čekala na dopis. Přišel a byl ve verších. Pár dopisů mám ještě schovaných, ale zrovna tento veršovaný nemohu najít. Škoda!
Naše setkání o příštím víkendu bylo trochu rozpačité a cítili jsme se jako spiklenci, kteří mají nějaké společné tajemství.
Bylo to opravdu úžasné období, a jak již jsem řekla, krásně se na ně vzpomíná.
Mě se tento krátký film promítl, když jsem stála před úmrtním oznámením.
Po čase mi to nedalo a příběh jsem povyprávěla vnučce. Se zaujetím mne vyslechla ,přečetla dopisy a její slova: "Ach babi,taková krásná romantika!" mne ujistila o tom, že život je krásný, i když někdy občas smutný.