Výňatek z mé knihy "A klíč je pod rohožkou". Tak jsme drželi Masopust my, a mám radost, že se tradice obnovují. To je moc dobře.
MASOPUST
Leden,únor, doba vegetačního klidu, lidé odpočívají od práce na zahradách, je doba zabíjaček, hoduje se, veselí, a nabírají se síly na půst před Velikonocemi. To vše vrcholí velkou slávou Ostatků.
Tento svátek mám spojený s děláním koblih,což je typická masopustní záležitost.Vidím živě před sebou, jak je maminka smaží a celý dům je provoněný rumem.
Pro nás děti bylo nejatraktivnější pochovávání basy. To šel průvod masek přes dědinu; chalupa od chalupy, všude se zastavily,dostaly výslužku a my s nimi a za nimi, jako doprovod. Však jsme také říkali: „Jdeme honit maškarády.“
Čím více domácností navštívily, tím byly veselejší a my z toho měli legraci. Medvěd, kobyla, bába s nůší na zádech, to všechno k tomu patřilo.
Všichni se pak chystali na velký sobotní maškarní bál, který
ukončil zimní plesovou sezonu. Každý si připravoval nějaký originální převlek, aby nikdo nikoho nepoznal a mohlo se trochu řádit, než přijde o půlnoci odmaskování. Již samotné pozvánky na bál byly vtipné a dost často je vymýšlel i náš tatínek-různé veršovánky a malůvky slibovaly dobrou zábavu.
Každý spolek, který pořádal ples, jako třeba hasiči, Svaz žen, fotbalisté, zahrádkáři anebo Sdružení přátel školy, měl svou svéráznou výzdobu. Pozvali nějakou osvědčenou kapelu, která přitáhla i přespolní- to aby byla hojná účast a vydělaly se peníze.
Bylo mi právě šestnáct, když jsem se společně s rodiči chystala na ples. Měla jsem krásné, modré šaty, bílé doplňky, natupírované vlasy, prostě jako vystřižená z filmu Starci na chmelu nebo z Renčova retro filmu Rebelové.
My holky seděly u jednoho stolu, kluci chodili a chodili a tancovala jsem každý kousek. Tenkrát se žádalo o tanec jako v tanečních a i ty ploužáky se tancovaly v základním držení; žádné uvolněné figury a ruce pánů jezdící slečnám po zadku; nu, přece jen jiná doba, i když jsem si tehdy připadala velmi moderní.
O něco později se však začal tancovat twist a to šla všechna pravidla bokem. Maminka
z povzdálí sledovala s kým a jak se bavím, a druhý den jsme si o těch hoších povídaly a pomlouvaly, jako dvě správné ženské.
Bylo to fajn!