Život za sametové revoluce očima mého souseda

„Sedmnáctý listopad 1989 mě zastihl v třetím ročníku střední školy. Již tehdy jsme všichni cítili, že musí dojit k nějaké změně. Události po demonstraci studentu na Národní třídě nabraly rychlý spád. My, jako studenti, jsme hltali všechny dostupné informace. S kamarády jsme se také účastnili demonstrací, které probíhaly především na náměstí Svobody v Brně.“ Toto jsou slova mého souseda.

Symbolem Sametové revoluce se stala trikolóra připnutá na oblečení. Ta se dala sehnat pouze v Galanterii, proto se soused rozhodl obětovat svoje medaile z veslovaní. Rozstříhal je a rozdal je svým přátelům. Jedna z důležitých chvil Sametové revoluce byla generální stávka. Ve škole, kde můj soused studoval, bylo nařízeno, že stávka neproběhne a vyučovaní bude dále pokračovat. S tím se nechtěl smířit a v určenou hodinu sám opustil vyučovaní. Obával se důsledků, ale když se k němu přidala celá třída, obava zmizela.

Po událostech Sametové revoluce se chtěl aktivně zapojit do pomoci společnosti. S přáteli založili Ekologický klub a účastnili se různých akcí na ochranu přírody. Jedna z nich byl například sběr topinambur, nebo odlesňování lužních lesů. Můj soused na tyto časy vzpomíná s hrdostí a s radostí z dělání správných věcí a boje za svobodu.