Vánoce v 60. letech

Anežka Zonygová

Jak moje babička v dětství slavila Vánoce.

Moje babička se narodila v roce 1954 v malé vesnici v západních Čechách, takže její život byl velmi odlišný od mého. Proto jsem se jí zeptala, jak vypadaly její Vánoce v dětství.

Pár dní před Štědrým dnem se její tatínek a starší bratr vydali do blízkého lesa vybrat stromeček. Babička mi vyprávěla, jak se je každý rok snažila přesvědčit, aby mohla jít s nimi, ale vždy musela zůstat doma a uklízet s maminkou. Před svátky vždy vysmýčily celý dům, setřely prach ze skříní, zametly a vytřely podlahy. Když donesli stromeček domů, celá rodina ho společně ozdobila slaměnými ozdobami, svíčkami, vlašskými ořechy a pár skleněnými baňkami.

Tatínek koupil kapra a dal ho do necek, zatímco maminka s dětmi šli do vedlejšího městečka nakoupit. Mouka, droždí, cukr, mléko, brambory, další zelenina na salát, a dokonce i pomeranče – tehdy vzácná pochoutka.

Večer před Štědrým dnem se s maminkou pustily do vaření a pečení. Neměla moc ráda bramborový salát, protože jí nechutnaly kyselé okurky, které byly v rodině typickou přísadou, ale připravovat ho ji bavilo. Také pomáhala míchat těsto na vánočku a jednou ji dokonce mohla uplést. Moc se jí to ale nepovedlo, a tak ji v příštích letech zase dělala maminka. Tatínek zabil kapra, zbavil ho šupin, připravil řízky a odřezky použil na výbornou rybí polévku.

Štědrý večer začal zapálením svíček na stromečku a společným zpěvem koled. Babička se rozesmála, když si vzpomněla, jak jednou převrhla svíčku a zapálila stromeček i některé slaměné ozdoby. Naštěstí ho rychle uhasili a jedinými následky byl o něco chudší stromeček a hodně větrání.

Před sváteční večeří se celá rodina pomodlila a rozkrojila si jablko. Po rybí polévce a smaženém kaprovi se salátem každý dostal pomeranč a trochu sladkostí.

Po večeři rodina lila olovo a někdy ještě zpívala koledy. Babiččin tatínek byl truhlář, a tak dvě děti vždy k Vánocům dostaly hračku ze dřeva. Když babička trochu vyrostla, chodila s rodiči a bratrem na půlnoční mši do místního kostela.

Na Boží hod se snídala vánočka a dopoledne chodívali s tatínkem a bratrem na vycházku, zatímco maminka pekla husu. Když se vrátili, celý dům už krásně voněl a brzy přišli na společný oběd i prarodiče, kteří je každoročně navštěvovali.

Dozvěděla jsem se, že přestože Vánoce pro nás mají velmi jiný význam, zvyky v naší rodině se tolik nezměnily.