Předvánoční dělostřelec

Rodiče nám připravovali kouzelný štědrý večer,na který jsme se se sestrami vždy moc těšili.Dárky nám nosil Ježíšek,který spolupracoval s maminkou a té jsme sdělovali,co bychom si přáli.Samozřejmě jsme vyzvídali co na to Ježíšek.Máti nám odpovídala že už to ví a bude to."kábliblikybliky blik"což znamenalo knížky a "hmpaťao" a to byly hračky.
 
Ten rok jsem si přál dělo na kapslíky,které jsem viděl v hračkářství.Byl to dárek aktuální,byla válka a v městečku byla německá posádka.Ze zkušenosti jsem věděl,že Ježíšek si dárky schovává u maminky,protože by je asi neunesl.Protože jsem byl často doma sám,rodiče byli v krámě a sestry ve škole,z dlouhé chvíle jsem začal pátrat a vyplatilo se,"náhodou"jsem ve skříni mezi prádlem objevil krásné zelené dělo.Neodolal jsem,dělo vyndal z krabičky,natahoval a cvakal naprázdno.Ale hned nastoupila zvědavost,jakou asi dá ránu.Otevřít zalepené kapslíky jsem si netroufl,ale řešení jsem našel.Z uzamčené pokladničky jsem pomocí nožíku rybičky vylovil korunu a u pana Veselého koupil kapslíky.Nemohl jsem se dočkat,až budu zase sám.První ostrý výstřel splnil očekávání a tak jak se naskytla příležitost,pálil jsem o sto šest.Aby nebyl cítit střelný prach,hodil jsem na kamna kousek vosku.
 Konečně tu byl štědrý den.Odpoledne mamka dala na prosklené dvéře deku a zakázala tam vstup,protože Ježíšek prý přinesl stromeček a ona mu bude pomáhat při strojení.Občas přišla do kuchyně a přinesla cukroví,které se Ježíškovi zlomilo.Po večeři jsme konečně šli k svíčkami rozsvícenému stromku,zazpívali koledy a rozbalovali dárky.Já projevil nesmírnou radost z děla ale po vyndání z krabičky jsem zjistil,že už je trochu očoudlé a tak jsem ihned vystřeli.Na štěstí si nikdo nešiml,že jsem použil svoje kapslíky,které jsem měl v kapse.
 
Je to již 74 roků,ale dodržujeme stále tradici štědrého dne, pouze z děla už nestřílím.