Nebezpečný kutil

 Obrazovky prvních televizorů byly při rozbití nebezpečné tak,že byly přirovnávány k ručním gr
anátům. Tuto informaci znali především televizní opraváři. Na vojně jsem sloužil s jedním z nich a ten mi vyprávěl, co se jim v Praze přihodilo.  
 Jednou před opravnou zastavil Pionýr a vešel hřmotný vesničan s batohem,který nešetrně postavil na zem. Pak vyndaval z rance obrazovku a hlásil  "Klucí,mě přestala svítit tadle lampa,vostatní svítí."  To ale už všichni opraváři prchali do skladu, kde se zamkli a na kutila přes dvéře volali, aby obrazovku opatrně položil na stůl a vzdálil se od ní. "Co blbnete, to nic neudělá, já do ní ťukal a pak mi upadla nazem a nic se nestalo. Přece sem nepovezu na pionýru celou bednu. Opravář nejede a máma mi nadává,že neuvidí Tři chlapi v chalupě.Tak mi na to mrkněte, nebo mi prodejte novou, dá si jí tam sám."  Teprve teď opraváři opustili úkryt, obrazovku opatrně uložili do krabice a jeden se autem vypravil k nemocné televizi. Po namontování obrazovky a výměně odporu byl televizor opět v chodu. Opravář amatér byl řádně poučen, že zadní desku televizoru už nikdy nesmí odmontovat