Medajlon

  Tato příhoda je stará několik desítek let a vyprávěl mi jí můj strýc Karel Stehlík akademický malíř,nesmírně hodný skromný umělec.
 Dostal zprávu,že televize natočí medajlon k významnému jubileu u něho v Milevsku.Teta proto připravila pohoštění,na které se četný štáb vrhl,jakoby týden nejedl a otevřela jim bar plný alkoholu.Strýc nepil a tak bar byl plný lahví od četných návštěv.To byla chyba,protože začal skoro mejdan a protože strýc se nehodlal zúčastnit,nikdo si ho nevšímal.Proto sešel do ateliéru,vzal stojan a barvy a šel malovat na oblíbenou Hůrku.Chlebíčky došly a i v baru s udělalo místo.Teprve nyní si někdo všiml,že hlavní osoba je pryč.Teta jim sdělia,že strýc šel asi malovat.Všichni vyběhli a omlouvali se.Strýc jim se Stehlíkovským humorem sdělil "Ale pánové,nic se nestalo,já si tam připadal zbytečný a mně by ztvrdly štětce." Teprve potom se medajlon natočil a snad se štáb poučil