Karel Štych, velitel slánské okresní četnické stanice v letech 1918 - 1927
Blažena Hrabánková
2.9.1918
Příběh velitele slánské okresní četnické stanice v letech 1918 - 1927 výkonného kapitána Karla Štycha
K založení četnictva došlo v Rakouské monarchii v roce 1849. Od 70. let 19. století až do roku 1945 byly v sídlech okresních měst zřízena okresní velitelství četnických stanic. Ve Slaném působilo okresní četnické velitelství, které spadalo pod Kladno a podřízená četnická stanice. Po vzniku samostatného státu v říjnu 1918 zůstala organizační struktura četnictva zachována z rakouského systému.
Četníci tvořili důležitou součást českého prostředí. Lidé s nimi přicházeli často do styku, denně je vídali při obchůzkách svěřeného rajonu. Služba u četnictva byla náročná a nebezpečná, ale četnictvo se těšilo poměrně vysoké společenské prestiži a respektu ze strany obyvatel. „Výkonný kapitán Karel Štych sloužil jako velitel četnické stanice v Buštěhradě v období let 1900 – 1910. V čele slánské okresní četnické stanice stál od roku 1918 do 28. 2. 1927. Ve Slaném působilo okresní četnické velitelství, spadalo sem 11 obcí a 19 osad, mezi nimi i Lány. Za ochranu sídla prezidenta T. G. Masaryka v Lánech obdržel Karel Štych v roce 1925 spolu se třemi četníky z Prahy pochvalný dekret.
Karel Štych se narodil v Přešticích 12. července 1868 manželům Vavřinci a Anně Štychovým. Povinnou školní docházku absolvoval v místě bydliště. Od 15. 11. 1883-15. 5. 1886 se vyučil prodavačem smíšeného zboží. V roce 1886 byl obchodním příručím ve smíšeném obchodě v Mirošově, v roce 1889 v Klatovech. V obou obchodech byli s jeho prací spokojeni (viz. přiložená kupecká vysvědčení). Záznamy, kdy vstoupil do řad četnictva, se nedochovaly. Z korespondence vyplývá, že mimo jiné sloužil ve Zvoleněvsi, Buštěhradě a Slaném.“ Soukromý život četníků musel být bezúhonný. Sňatky mohli uzavírat až po dovršení 30 let a odsloužení 4 let. Pokud by sňatek ohrožoval dobré jméno nebo zájmy četnictva, mohlo jim být povolení odepřeno. „Karel Štych se poprvé oženil s Marií Kellerovou. Po jejím úmrtí v roce 1905, si vzal za manželku v roce 1907 její sestru Anežku. Anežka zemřela v roce 1972 (fotografie ze svateb jsou v příloze). V manželství s Marií se narodil syn Karel, byl právníkem. Z manželství s Anežkou pocházejí dcera Marie a syn Vladimír. S dcerou ho pojil vřelý rodičovský vztah a láska k přírodě. Spolu podnikali časté vycházky po okolí (viz. přiložená fotografie). Marie zemřela po těžké nemoci v 29 letech.
Do penze odešel Karel Štych 31. ledna 1928 v hodnosti štábního kapitána. V jeho pozůstalosti se našel výstřižek novinového článku zveřejněného Generálním velitelstvím četnickým v Praze s poděkováním za jeho dlouholetou činnost u četnictva (viz. příloha článku). Zemřel ve Slaném 23. května 1931 (viz. přiložený výstřižek tiskové zprávy).“ Podle vyprávění vnučky Karla Štycha Hany Mládkové při návštěvě Vlastivědného muzea ve Slaném zapsala Blažena Hrabánková.