Řeka Bečva a její okolí v úseku Dolního Města Vsetín v 1.pol.20.století

Řeka Bečva byla do jisté míry překážkou při výstavbě dolního vsetínského
města. Příčina ? Časté záplavy,jejichž hlavním viníkem byl „skalní ostrov“ v řečišti Bečvy přibližně na úrovni Dolního náměstí. Velká voda,nesoucí současně množství zeminy a štěrku, narazila na tuto překážku a vylévala se na dolní město. Podle analýz odborníků z 20.let minulého století připadalo v úvahu dvojí řešení : buď zvýšení levého břehu nebo vystřílení – likvidace skalního ostrova.
Bylo zvoleno první řešení a v 50.letech se uskutečnilo navýšení levého břehu od Štefánikova mostu až po most u bývalé nemocenské pojišťovny cca o 3 metry.
Povodně se již neopakovaly – až na výjimky.Jednou z nich bylo prokopání břehu v 90.letech při výstavbě kanalizace v úrovni Tyršovy ulice.Bečva se touto cestou dostala až do středu města a zaplavila Dolní náměstí.
Ale vraťme se ještě k původnímu korytu řeky Bečvy. Jdeme-li po proudu,po
pravém břehu od koupaliště u průmyslové školy,narazíme na úžlabinu v břehu pod Sychrovem /dnes částečně zasypánu /.Tudy kdysi scházeli dolů hornoměšťané a museli přeskakovat na druhý břeh po upravených kamenech. Lávka v Panské zahradě byla totiž až do konce 2.světové války
v soukromém vlastnictví. Byla uzamčena a veřejnost ji nemohla užívat.
Pokračujeme-li dál po proudu,můžeme si v řečišti všimnout zbytku prohlubně-tzv „zhlaně“, jediného  místa v této části řeky,kde se dalo několik metrů plavat k velké radosti dětí a mládeže.
Nevadilo ani blízké ústí kanalizačního potoka ze Sychrova.
Dále po proudu v úrovni Dolního náměstí sloužila Bečva k plavení koní,kterých bylo tehdy na Vsetíně mnoho.Pamětníci vyprávěli,že po vydatném dešti na horním toku Bečvy se přihnala dvoumetrová  přívalová vlna,smetla právě plavené koně a odnesla je až někam k Hranicím.
Pozemky v zákrutě Bečvy dolního města patřily převážně p.Thonetovi,majiteli
nábytkářských továren na Valašsku. Tyto pozemky z velké části daroval městu pro výstavbu důležitých městských budov : Dolní školy/dnes zdravotní škola/,Hasičského domu,Masarykova gymnázia a dalších objektů. Za gymnáziem byl plot a Panská zahrada byla obyčejným smrtelníkům
nepřístupná. Byla tehdy mnohem rozsáhlejší,kaštanová alej vedla napříč dnešní čtvrtí řečenou kolonie téměř až k nemocnici. Ta byla vybudována na začátku 20.století a stojí rovněž na pozemcích p.Thoneta.
Po Bečvě se také na přelomu 19.a20.století plavilo dříví od Velkých Karlovic. Konečná stanice byla v prostoru dnešního hřiště v Tyršově ulici. Odtud je odvozeno také pojmenování přilehlé ulice
Na plavisku.
Konečnou podobu dostaly prostory mezi Smetanovou ulicí a Bečvou v letech 1937 -40. Tehdy, po vzniku Zbrojovky,zde byly postaveny bytové bloky/dodnes pěkná městská architektura /
pro zaměstnance Zbrojovky a vila pro ředitele. V té době vzniklo také náměstí Svobody,které ovšem mělo zcela jinou – estetičtější podobu než v současnosti. Ale to už by byla jiná kapitola.
 
 
 
Podle autentických vzpomínek zapsala Jana Rokytová