Pavlačový dům Vsetín Smetanova - vzpomínky Jany Mikuláškové Kozlové

Pavlačový dům Vsetín Smetanova ulice č. 1336  
                    
Prožila jsem v něm celé dětství až do své svatby. Bydlelo tam 64 rodin a byla tam vždy spousta dětí. Uprostřed travnatého dvora bylo pískoviště a sloupky na šňůry na prádlo. To všechno se dalo občas využít ke hrám. Jednou jsme na šňůry – to už byli mezi námi i větší kluci - rozvěsili lampiony a v podvečer jsme tam zpívali. Rodiče se dívali z pavlačí a přizvukovali. Také
jsme třeba nacvičili pohádku – no,nedá se říct že nacvičili,spíš určili role a naučili se průvodní písničku „...a byla jedna Růženka Šípková ...“ Pak jsme zavolali své maminky na pavlač a bylo zajímavé,že maminky si své děti hned po hlase poznaly,ještě zavolaly sousedky a bylo představení.

Mám také vzpomínku – asi nejranější – tak asi z 5 – 6 let.Půjčovali jsme si navzájem koloběžky a projížděli sklepní chodbou pod celým domem. Byla osvětlena jen malými okénky těsně pod stropem,takže šero ve sklepě mi připadalo přímo hrůzostrašné a projet celou chodbu byla pro mne velká zkouška odvahy. Měla jsem totiž zkušenost s čertem,který přišel se
sv.Mikulášem k nám nadělovat.Byl hrozně chlupatý a řinčel řetězem,div jsem se strachy nerozbrečela.. To byla vlastně taky taková sousedská akce – trojice rodičů se  oblékla do kostýmů a obešla všechny děti v domě.

My jsme zpočátku bydleli ve 2.patře,vedle nás Chovancovi,Dorňákovi,Sachrovi, ale potom jsme se přestěhovali do přízemí.Tam byly větší byty s koupelnou a jen 2 byty na malé pavlači.Tam s námi bydleli nejprve Jelínkovi,potom Riedlovi se 4 dětmi,s nimiž jsme si hodně vyhráli. Nad námi bydleli Lohničtí a Drozdovi,nad nimi ještě  Parouškovi a Krausovi,nahoře
pak Sachrovi a Pohořelští. Z obyvatel pavlače vzpomínám třeba na Kubičíkovy,Saliterníkovy, Ficovy,Střítezké  a Dostálovy. Vašek Dostál se stal lékařem,stejně jako Alena Pohořelská a Anička Sachrová. V 1.patře bydlel Zbyšek Malý. Na gymnáziu se mu říkalo „poeta“,byl to už tenkrát takový bohém. Stal se novinářem,pracoval v Ostravě a kapele Buřinky psal texty. Bohužel poměrně brzo umřel,tak jako Vašek Dostál. Škoda... Také tam bydleli tři pozdější hokejisté: Olin Svoboda, Richard “Richoš“ Sachr a Milan Saliterník.

Blízkost Bečvy poskytovala také možnost „hraní“ -házet kamínky - „žabky“,šplouchat si nohy...Nesměli jsme ale chodit  až k mostu,kde byla větší hloubka ! Musím říct,že pro mne a mé kamarádky  a také spolužačky z gymnázia/tehdy 11letky/ Janu Chovancovou a Vlaďku Kubičíkovou byl náš „pavlačák" výborné bydlení.

Za domem směrem k nemocnici byla oplocená zahrada s rodinným domem, kde bydleli Komoňovi.Domek stál asi uprostřed a od něho vedla cestička k brance lemovaná z obou stran záhonem jiřin,které jsme každoročně na podzim obdivovali. Byly různých druhů a barev a byla to radost paní Komoňové. Dnes na této parcele stojí poliklinika.

Ani po našem „pavlačáku" už není ani památky.Byla jsem překvapená, jak malé místo představovalo zbořeniště po tak velkém domě. Zůstaly nám jen hezké vzpomínky na dětství.
 
 
 
Podle autentických vzpomínek zapsala Jana Rokytová.