Hodiny klavíru Břetislava Rokyty
Mgr. Kateřina Janošková
16.4.2013
Jak se Břetislav Rokyta začal v roce 1943 jako 11ti letý učit hře na klavír a poznal Mirku Pokornou, klavírní virtuosku.
Na Vsetín jsem přišel v roce 1943. Jako 11-tiletý jsem byl totiž přijat - po předchozí zkoušce - do sekundy Masarykova reálného gymnasia. Rodiče mi zajistili přechodné bydliště u Goláňů v Rokytnici, abych nemusel dojíždět, a usoudili, že bych se měl vedle všeobecného vzdělávání věnovat také studiu hry na klavír. Zvláště když jsem už získal základy hry ve Vizovicích.
Dověděli jsme se, že na tento nástroj vyučuje nějaký pan Pokorný, který prý bydlí v ulici Podsedky.. Tak jsme se za ním vypravili. Ulici jsme brzy našli, překonali její poněkud nezvyklé stoupání a octli se u domu, ve kterém bydlel hledaný učitel klavírní hry.
Pan katecheta Miroslav POKORNÝ byl velmi milý, laskavý a trpělivý pedagog. Byl však také důsledný. S úsměvem na tváři zadal instruktivní skladbičky , které student nezvládal, tak dlouho k docvičení, až byly bez chybičky. Vyučoval několik žáků klavíru a já jsem k němu chodil rád. Mám na něho moc hezké vzpomínky.
Shodou okolností do téže sekundy gymnasia byla zapsána také Mirka POKORNÁ, dcera mého učitele klavíru. Chodila do stejné třídy jako já jenom dva či tři roky.
Tuším od kvarty studovala externě, přestala navštěvovat výuku v gymnasiu, (to jsme jí trochu záviděli), vykonávala ale za každý ročník zkoušky z učiva – (tam se naše závist vytratila). Do externího studia vstoupila proto, aby se mohla věnovat odbornému studiu klavírní hry v Praze. Studovala výborně a nastoupila pak životní dráhu sólové klavírní virtuosky.