Okupace ČSSR 21.8.1968

Ač můj příspěvek nožná vyzní jinak, nechci v žádném případě okupaci vojsky RVHP nijak zlechčovat, natož  omlouvat, nebo s ním souhlasit.
Přesto jsem asi jeden z mála, komu tato okupace nějakým způsobem pomohla.
Ale jak to všechno bylo.....
V srpnu 1968 jsem byl na léčení v dorostové léčebně v Konstantinových lázních. Nějakým nedopatřením, (pro mě šťastným), se stalo, že jsem byl jako jediný kluk v turnusu děvčat. Pro mě, jako 16ti letého puberťáka prostě ráj.
 No a zrovna v noci z 20 na 21 srpna mě sestra chytila na pokoji jedné z mých lásek. 
Verdikt byl jasný. Za závažné porušení lázeňského řádu odjezd domů s povinností lázeňský pobyt zaplatit.
Co vám mám povídat. Do rána už jsem neusnul a v duchu jsem si pžedstavoval ten "výprask" od rodičů, až přijedu domů se složenkou na nemalou sumu.
Ráno jsem zkroušeně čekal na primáře. Vynadal mně jak se patří, ale nakonec mně oznámil, že mně nemůže poslat domů, jak bych si zasloužil, protože jsme byli v noci napadeni a je zákaz posílat děti z táborů.léčeben apod. bez doprovodu domů.
 Ani z dalšího průběhu okupace nemám nějaké stressující zážitky. Jako 16ti letý puberťák jsem si žádné nebezpečí nepřipouštěl, bylo to pro mně jen takové dobrodružství. Policajti nás chválili, když jsme ničili dopravní značky, nebo čmárali vápnem po zdech, všechno bylo dovoleno.
. Okupantya jsem si představoval jako zamračeného, brutálního chlapa, který střílí na všechno, co se pohne. A místo toho přijeli vyjevení, ušmudlaní kluci, jen o málo starší než já. Nikdy jsem neviděl, že by na někoho vystřelili. Jen jednou, když už jsme si, ještě z dalšími puberťáky troufali moc, vystřelil jeden dávku do vzduchu a ostatní měli legraci z toho, jak jsme prchali.
Dnes se všude píše a mluví o 25ti leté okupaci, já si však okupaci představuji jinak. Tak, jak nám popisovali Němce za druhé světové války. Já osobně jsem cca od října 1968 ruského vojáka nepotkal, byli zalezlí někde v kasárnách, stejně, jako američtí vojáci na svých základnách v jiných zemích.