Energie a my
Naděžda Stejskalová
13.9.2016
Psáno v roce 2005. Tiskem proběhla zpráva, která vzbudila naději. Jsme na pokraji energické revoluce – čistý a nevyčerpatelný zdroj energie už zítra! Konec strachu před jaderným nebezpečím!
Energie a my.
Psáno v roce 2005.
Tiskem proběhla zpráva, která vzbudila naději. Jsme na pokraji energické revoluce – čistý a nevyčerpatelný zdroj energie už zítra! Konec strachu před jaderným nebezpečím!
Žurnalisté jásají, odborníci žasnou, kde se vzal ten bezbřehý jásot u lidu tak nedůvěřivého, má to být kompenzace jobových zpráv, kterými nás noviny denně zaplavují?
Jak to vlastně tedy je – zajímá to nás , jako obyvatele krajiny potencionální těžby zatím zcela převažujícího zdroje – uhlí. Vždyť na uhlí vlastně leží celé unhošťsko a podaří-li se odpůrcům jaderné energie prosadit její konec, co jiného čekat, než, že za uhlím půjde, ať to stojí co to stojí. A tak nejenže ničíme tak vzácnou surovinu, poskytující léky, barvy, polovinu plastů a mnoho dalšího, jejíž nežádoucí složky vypouštíme do vzduchu a proměňujeme zemský ráj na měsíční krajinu, což nás nijak vzlášť nevzrušuje.
Víme jak neradi lidé čtou články z čistě odbornou náplní. Proto jsme přišli s myšlenkou vytvořit dvě fiktivní postavy, které se zabývají lidskou stránkou pokroku techniky a možná…“Ale tak vznikl vnuk Martin a děda Bohumil.“
Martin: Dědo poraď. Možná mám z toho všeho zmatek. Pár kamarádů šílí, když slyší o atomu v jakoukoliv souvislosti, jsou schopni se dát připoutat k bráně Temelínu. Na druhé straně nás profesor straší, že se blíží katastrofa až vyschnou zdroje surovin. Vím, že to „znalci“ prorokovali již dávno a že se mýlili, ale cítím podvědomě, že to jednou musí přijít.- A teď do toho plné noviny nadšených zpráv o čistém zdroji energie,o nukleární syntéze místo rozpadu jádra. Udivuje mne, že tak najednou co vaše generace vlastně dělala, že to tak dlouho trvalo, než na to lidé přišli?
Děda Bohumil: stručnou historii jaderné reakce až k jaderným elektrárnám.
Martin:Takže jaderníé bomby jsou tou nejhorší variantou, ale jak se liší prostá jaderná energie od bomby v okamžiku, kdy se vymkne z rukou? A proč se vůbec mluví o „atomové elektrárně“, když je to vlastně docela obyčejná tepelná elektrárna na páru, atomový je tu tedy vlastně jenom kotel.
Bohumil: Ano a ještě k tomu energeticky špatně pracující, protože z paliva dostaneme zlomek jeho energického obsahu.
Martin: To by nešlo vymyslet nějaký jiný princip, který by využil palivo více a zbyl zněj neškodný odpad? A co vůbec s vyhořelým palivem z dnešních elektráren.
Bohumil: vyhlídka na možnosti dalšího zpracování jaderného odpadu z dnešního typu elektráren.Marti:Mají obce právem takovou obavu z jeho skladů? Je to pravda, že poloměr rozpadu, tedy doba, kdy je vyhořelé palivo neškodné z hlediska délky lidského života je vlastně nekonečný?
Jiří Pergl