DVOŘÁCI Z (HAVLÍČKOVY) BOROVÉ- ozvěte se!

DVOŘÁCI Z (HAVLÍČKOVI) BOROVÉ- ozvěte se! Rod DVOŘÁKŮ pochází z Moravských Budějovic. Předkové Pavla Dvořáka ( pravděp. zakladatele rodu) svobodní statkáři, měli svůj grunt, zabývali se pachtem velkostatků. Tomuto povolání věrni Dvořáci (Dworschak) na Hrotovicku-Znojemsku. Některý syn přiženěn do pivovaru v Dalešicích, snad Hrotovice a dále se šíří tato linie přes Želetavu, Novou Říši, Telč na Batelov a dále do Čech. V rodu figurovali statkáři, řezníci, pachtýři, sládci. Styk řezníků, statkářů, pachtýřů sládků vzkvétal. Jeden příbuzný druhému dohazoval věc „jistou“-dobrou, v pozdější době pacht i na větší vzdálenosti…např. Plandry-Borová-Dačice-Semín. Nejstarší minulost a určení zakladatele rodu DVOŘÁKŮ ( naší větve) dle pátrání strýce Karla Dvořáka z Prahy, je pravděpodobný - a to dle tehdejších možností. Jeho pátrání naráželo na velké obtíže: neúplné či úplné chybění záznamů na farách, školách, úřadech… Z celého známého rodokmenu je zřejmé, že naše přímá větev pochází z rodin sládků, kterým patřila řada pivovarů, kde se dle starých tradic vařilo dobré pivo. Je to rod, který dal našemu národu jednoho z nejvýznamnějších mužů „doby probuzenecké“ KARLA HAVLÍČKA BOROVSKÉHO. Strýc pátral po linii, která by vedla k Antonínovi Dvořákovi…ta podoba mistra, ta jeho hlava, tak charakteristicky široká v temeni je jistě DVOŘÁKOVSKÁ uvádí strýc. Doufá, že spojitost a příbuzenství s mistrem se snad někomu dalšímu z naší linie podaří osvětlit. Z našeho rodu Dvořáků se rekrutovali předci, u kterých se preferovalo dodržování daného slova, plnění slibů, neznali úskoky. Naši předci si dovedli svoje češství přes veškerá protivenství vždy uhájiti, byli srdeční, překypující humorem a důvtipem. Je známo pořekadlo kočujících herců: „ U Dvořáků v Pelhřimově, tam je naše štace!“ Tam byli herci strýcem Dvořákem vždy mile přijímáni, hoštěni, nic nemuseli platit. Toto je zvěčněno v divadelní hře od Želenského: TAŽNÍ PTÁCI..“ Kde jeden z herců právě říká známou repliku:“U Dvořáků v Pelhřimově, tam je naše štace!“ Dvořáci to měli ve své rodině zařízeno tak, že přecházeli jeden po druhém na určité pivovary a dle zvyklosti ten nejmladší dědil nejméně výnosný pivovar a nejstarší VŽDY nejvýnosnější. 1) zakladatel pravděp. Pavel Dvořák, řezník, nar. kolem roku 1715. 2) nejznámější syn Klement Maria Dvořák- Hofbauer (svatý Klement), nar. 26.prosince 1751 v Tasovicích. Pekař, posléze studia v Římě ( kongregace Redemptoristé), vysvěcen na kněze…misionář ve Varšavě aj. krajinách, zakládá kláštery, vyniká apoštolskou činností, umírá 15.března 1820. Za blahoslaveného prohlášen 29.ledna 1888 od sv. Otce Lva XIII. Za svatého ustanoven 20. května 1909 sv. Otcem Piem X. Já pocházím z BOROVSKÉ VĚTVE DVOŘÁKŮ BOROVSKÁ VĚTEV DVOŘÁKOVA RODU František DVOŘÁK Výpis z křestního listu: narozen : 26. března 1830 v Želetavě č. 1 pokřtěn: 27. března jm. František-Josef otec: Prokop Dvořák, sládek Želetava matka: Alžběta, dcera Františka Klareta, měšťana v Pelhřimově. DĚTI FRANTIŠKA A FRANTIŠKY DVOŘÁKOVÝCH 6 synů: František, Rudolf, Václav, Karel, Eduard, Jindřich. Eduard v dětství zemřel na inf. onemocnění? Všichni synové krom Rudolfa byli pivovarníky. Rudolf studoval v Německém Brodě gymnasium, po té byl ve státní službě u Pošty. Dle vyprávění, byl praděd František statné postavy, ke konci života vážil až 116kg, rozumný hospodář s dobrým srdcem. Zemřel v Borové 25. března 1897, pohřben v Pelhřimově ( hřbitov zrušen). Po smrti pradědy Františka provozovala pivovar jeho manželka Františka Dvořáková, rozená Sobotková z Polné, nar. 23.listopadu 1846. Prakticky ale správu pivovaru převzal roku 1897 Václav DVOŘÁK, syn Františka Dvořáka, na účet své matky. Spolu s manželkou Marií Dvořákovou, roz. Hájková se jim podařilo získat velký okruh odběratelů borovského piva. Přikupují větší výměru polí i luk, které současně obhospodařovali s pronajatými panskými poli. V roce 1906 se rozhodla vrchnost Clamgallassova, že pivovar prodá. Václav Dvořák, můj děda, se rozhodl, že ho odkoupí. Současně odkoupil i myslivnu, která je na jednom dvoře v pivovaru. V roce 1908 se dostal panský pivovar do majetku sládkovské rodiny Dvořáků- děd odkupuje pivovar s polnostmi i luky a myslivnou do svého vlastnictví ( odhad 18 000 korun, konečná. cena 20 000korun. Bylo nutno modernizovat pivovar- v r. 1908 nový vodovod, nutný z hygien. důvodů, vodu dosud brali z vlastní zděné studně…Pivovar disponuje dvěma lednicemi-první má 200m3, druhá 150m3. Na jaře 1929 převzal od svých rodičů pivovar i hospodářství syn František Dvořák. Hospodaří na pivovaru do r. 1932. Velká hospodářská krize ve 30.letech zapříčiní zastavení vaření piva-r. 1932. Pivovar slouží jako sklad a stáčírna pardubického piva. Další modernizace- instalace moderního elektromotoru pro stáčírnu…pivovar vyhovuje a vyrovná se požadavkům. Ale František umírá r.1937 a pivovar přebírá manželka Aloisie …rok 1948 znárodnění, uzavření. V budovách i na pozemcích hospodaří JZD, dochází k ohromné devastaci majetku Dvořáků. Restituce- pivovar přechází zpět na potomky z rodu Dvořáků a ty se snaží o nápravu. Můj otec Václav Dvořák nebyl sládek.Václav. Narodil se 22. září 1900 v Borové. Absolvoval : obecnou školu v Borové, měšťanku v Přibyslavi, Obchodní akademii v Chrudimi…krátká praxe v Občanské záložně v Přibyslavi, po té odchází do Českobudějovické záložny, přestupuje do Československé banky zahraniční „BOHEMIA“ v Praze, kde setrval až do její likvidace. Nastupuje do Moravskoslezské banky v Praze. 1.ledna 1926 přijal místo u Okresní záložny hospodářské v Přibyslavi, která do té doby neměla žádného placeného úředníka a byla vedena členy voleného představenstva z řad rolnictva. Obrat záložny byl nepatrný. Osobním přičiněním mého otce , jeho pílí, vlídným jednáním a vzdělaností pozvedl záložnu. Zavádí běžné účty rolníkům, poskytuje půjčky na směnečnou záruku…Během krátké doby se obchody záložny zvětšily tak, že bylo nutné přibírati další úředníky a záložnu rozšířit. Záložna měla sídlo v zámku, kde jsme měli služební byt. Otec byl postupně jmenován správcem a později ředitelem ústavu. V roce 1930 se oženil s mojí matkou , Annou Vančurovou , nar. 29. srpna 1909 v Selmicích, dcerou hostinského a rolníka v Selmicích. Pocházím z pěti sourozenců, bohužel, zůstala jsem již sama. Z vyprávění vím, že Dvořáky k sobě poutala láska i úcta nejen sourozenecká, ale vyznávali i tradiční hodnoty jako úcta k rodičům, rodině i dětem. Dvořáci velmi vyhledávali společná setkávání. Takovým místem byla i Borová, kde sourozenci, strýcové, tetinky, setřenice i bratranci se sjížděli ze všech koutů, aby poseděli, sdělili si nejnovější dojmy a také, aby dobře popapali...Snad se nám, kteří ještě jsme, také takové srdečné setkání, třeba právě v Borové podaří...moc bych si to přála. Aďka Sýkorová,Dvořáková