Šotek poťouchlý

Řekla bych, že máme doma šotka, který nás neustále zkouší, co vydržíme. Možná, že chce, abychom nezlenivěli, nezpohodlněli. Jen dobu by si měl vybírat jinou. Dá o sobě vědět skoro vždy, když se někam chystáme. Jednou hledáme brýle, ondy klíče, což jsou situace opakující se do omrzení. Co se nám stalo naposled? Čtěte, neuvěříte. V neděli jsme se chystali k synovi , dooslavit se zpožděním jeho narozeniny. V předstihu, den předem jsem upekla, nazdobila dort, nachystala dárek. Manžela jsem upozornila, nechť holení, stříhání, šlechtění nenechává na poslední chvíli. Nechal. Neděle ráno, vyspaná, dalo by se říci do růžova, jsem vstávala s klidnou hlavou, že den proběhne v klidu. Vše nachystané, jen nachystat naše těla. A stalo, se, co se stát nemělo. Manžel usoudil, že třeba, „richtig“ v neděli ráno před návštěvou musí udělat něco se svou hlavou. Už věřím, že ne on, ale šotek mu nakukává různé nepravosti, nepředloženosti. Vytáhl přístroj, stříhač a jal se ho nastavovat na příslušnou výšku. Nešlo to za žádnou cenu. Skončilo to, že přístroj je vadný a bude nutné ho reklamovat. Jali jsme hledat záruční list spolu s účtenkou, věcí potřebných pro reklamaci. Vážení, šotek se určitě smál, až se za břicho popadal. Po delších peripetiích a jsme vše našli, tam, kde má to být. Co se ale nestalo. Účet, ani záruční list nepasoval, byl k jiné značce. Nastalo nové hledání, brblání, hubování ze stran mého muže. Ještě jsem se držela, ale ani mně to „neštimovalo“. Jak tak sedím u laptopu a usilovně vyhledávám objednávky, účty, skřítkovi se zželelo a vnukl mně myšlenku. Sáhni do skříňky, kde jsou uloženy obdobné mašinky. Vážení, sáhla a řvala jsem už i já. Vytáhla kýžený přístroj. Manžel se snažil totiž oživit aparát, dávno již nefungující, tudíž prošlý...Vzala jsem ho, poděkovala šotkovi a předala ten správný svému manželovi. Byl tak rozhozený, že výšku stříhání si nastavil tak, že už není co česat. Oddechla jsem si, na delší čas nebudu alespoň v tomto případě muset řešit, kde, jaký, kolik, výška stříhání.
Je jaro, Velikonoce, to se hodí mít hlavu jako kolénko, no ne?

Také to tak funguje i u Vás?
Vaše Aďka