Ostré náboje
Jednou na podzim roku 1965 se při hloubkové kontrole výzbroje záklaďáků v hotovosti zjistilo, že chybí několik ostrých nábojů do samopalu. Při denním předávání zásobníků a jejich zběžné kontrole se na první pohled zdálo, že je zásobník plný – ale při důkladném počítání bylo zjištěno, že jich několik chybí. Samozřejmě – zase průšvih na obzoru a pohrůžka prokurátorem! Do akce se vložil starší důstojník s návrhem - pokud se náboje do rána v plném počtu najdou, nebude se z toho dělat aféra a průšvih se smaže. Mezi záklaďáky se tedy okamžitě vyhlásila rychlá akce – kdo má nějaký ostrý náboj schovaný, ať ho večer po setmění donese na smluvené místo k plotu. Do rána se u plotu shromáždilo nábojů podstatně víc, než jich původně scházelo.
V té době bylo mezi záklaďáky na černo munice mnohem více – to se leckomu ani nezdálo! Po odchodu našich mazáků do civilu, když se měnila sláma v kavalcích, byl nalezen v jednom strožoku celý arzenál – od ostrých nábojů do samopalu, dýmovnic, signálních světlic až po pyropatronu do vystřelovací sedačky! Zřejmě o tom ani dotyčný mazák nevěděl a spalo se mu na zbrojním skladě docela v pohodě.