Maminčino dětství

Moje maminka na své dětství vzpomíná s velkým nadšením. Narodila se v roce 1977 v malém městečku Cheb, kde strávila mnoho nezapomenutelných chvil. Její rodiče se vždy snažili, aby ona a její sestra měly nejen dobrodružné zážitky, ale také příležitost se něco nového naučit. Každé roční období pro maminku znamenalo něco výjimečného, na co dodnes ráda vzpomíná.

Jaro pro maminku znamenalo výlety do hor. Jezdívali rádi poznávat nejen české, ale i slovenské hory. Jedna z jejích prvních vzpomínek, kterou maminka má už od tří let, je z návštěvy Tater. Tatínek ji tehdy celou dovolenou nosil na ramenou. I když to pro něj muselo být vyčerpávající, maminka vzpomíná na tento zážitek jako na něco kouzelného.

Léto pak bylo plné dobrodružství na letních táborech. Tam poznala spoustu nových kamarádů, užila si spoustu legrace, ale také se naučila postarat sama o sebe. Samozřejmě nechyběly ani puchýře z túr nebo první dětské lásky a přátelství, která některá přetrvala až dodnes. Letní večery u táboráků a příběhy pod hvězdnou oblohou se pro ni staly nezapomenutelnou součástí dětství.

S příchodem podzimu přišel každý rok, nový školní rok. Přestože se jí někdy stýskalo po prázdninové volnosti, podzim měl své vlastní kouzlo. Rodiče jí i sestru často brali do lesa na sběr hub a borůvek. Tyto výpravy byly nejen zábavné, ale i užitečné. Naučila se rozpoznávat různé druhy hub a pomáhala připravovat z nich dobroty společně s maminkou. Na podzim také slavila narozeniny, což pro ni byl pokaždé výjimečný den. Vždy měla možnost oslavit ho jak s rodinou, tak ve škole se spolužáky. Tradicí bylo, že do školy nosila plechovku bonbonů, kterou všichni společně sdíleli.

Zima byla pro maminku obdobím kouzelných sněhových radovánek. Před domem stavěla se sestrou sněhuláky a koulovala se s kamarády. Díky tatínkové práci měla příležitost jezdit na lyžařské výlety do Krkonoš nebo do Beskyd. Na tyto okamžiky vzpomíná s velkou radostí. Učila se lyžovat, padala do sněhu a užívala si, že může trávit čas nejen s rodinou, ale i s kamarády na svahu. Tyto chvíle patří mezi její nejoblíbenější vzpomínky.

Maminka říká, že by své dětství za nic nevyměnila. Bylo plné smíchu, dobrodružství, přátelství a lásky. Každý okamžik od výletu do hor přes letní tábory, až po zimní radovánky si dodnes uchovává v srdci jako poklad. Je vděčná za rodiče, kteří jim dali možnost prožít tolik krásných zážitků a s úsměvem říká, že její dětství bylo jedno z nejšťastnějších období jejího života.