MUDr. Josef Daníček

Naděžda Stejskalová

MUDr. Josef Daníček po smrti MUDr. Sekerky nastoupil v Unhošti jako „obvodní a pánský“ lékař. Josef Daníček byl rodák z Moravského Slovácka. Říká to jen velmi málo o osobnosti takového rozměru. Snad jen to, že temperament a houževnatost měl v genech.

MUDr. Josef Daníček     
    Navrhuje:
Ozdravovací akce je rozvržena na pět složek:
 Hygienu bytovou. Povšechnou hygienu obcí. Hygienu dítěte. Hygienu po celý život. Sociální patologii.
Prostředky k dosažení cíle jsou: zlepšení bytových podmínek, odstraňování bytových závad:_znečišťující a otravné  látky z hřbitovů, továren, hnojišť, stojatých vod.
    Zdravotní obvody byly  zřízeny v roce 1889.  Unhošťský  obvod  byl  z největších v republice. Tvořilo jej  13 obcí, 8 osad. Obce: Unhošť, Braškov,  Červený Újezd, Dobrá, Doksy, Družec, Horní Bezděkov,  Malé i Veklé Přítečno. Pletený Újezd, Ptice,  Svárov. Osady a samoty:  Dolní Bezděkov,  Valsek, Toskánka,, Rymáň, mlýny:  Kalivodův, Suchý, Nový a další podle Kačáku až k mlýmu Rejnovskému.. Rozloha 83 ½ km počet obyvatel 11 751 (1921) počet domů 1677.
Mladý lékař byl otřesen poměry, které shledal  v  přiděleném obvodě, Tenkrát asi v něm uzrála myšlenka nepřihlížet, nesmířit ss s nedobrou skutečností, aktivně se podílet  na zlepšení zkrotní situace.
 Když v první světové válce  byl v Unhošti zřízen lazaret Červeného kžíže v Sokolovně určené pro  rekonvalescenci raněných vojáků, stal Mudr. Daníček  jeho šéflékařem. Jistě to posílilo jaho  humanitní zásady a odpor k válce.
   Nový impuls dostaly jeho představy  zrodem samostatné republiky a změnou veřejného zdravotnictví od nařizovacích a omezovacích metot rakouskouherského státu v moderní systém prevence, zdravotnické osvěty a účasti širokých lidových vrstev.
 V čem jeho představy spočívaly.
Především v přesvědčení,že:
Jen národ  tělesně a duševně zdravý, kulturně vyspělý nemá složek násilnických, antisociálních  může být i důležitým a respektovaným činitelem na světovém foru národů A dokládá dále.
 Dnešní zdravotnické péče spěje  čím dál tím více  od metod kurativních (léčebných) k metodám  prevenzttivním, při čemž  velkou roli hraje také složka  sociální.
 A navrhuje:
Ozdravovací akce je rozvržena do 5 složek, na:
Hygienu bytovou
Povšechnou hygienu obcí
Hygienu dítěte
Hygienu jedince po celý život
Sociální patologii
Prostředky  k dosažení cíle  jsou: zlepšení bytových podmínek, odstraňování  zdravotních závad: znečišťující a otravné látky ze hřbitovů, továren, hnojišť, stojatých vod  atd. Musí být dbána, aby byty byly suché, teplé a vzdušné  a dostatečně prostorné se zřetelem na p
Počet členů rodiny. Z toho vyplývá nutnost  svědomitě uplaťňovat zdravotní  pedpisy při novostavbách, kanalizačních atd. Dr. Daníček vítá  akci Ústředí  dobrovolných zdravotně sociálních  spolků v Praze. Které se říkalo Sociálně zdravotní  demonstrace.  Měla podporu  Ministerstva zdravotnictví.
 Nevíme ani, zda se podílel návrhu projektu, ani zda bylojeho přičiněním, že pro vrorovou  práci byl vybrán politický okres kladenský, ale určitě to bylo proto, že právě tento okres byl stejnou měrou zemědělský i průmyslový jako málokterý okres té doby v republice.
 Dr. Daníček, projekt nejen na všech úrovních propagoval a obhajoval, ale snažil se jej  uskutečňovat a dát mu pevný morální  základ. Učinil z něho  svůj  životní  cíl, vysoko nad rámec venkovského lékaře. Zdá se , že této činnosti obětoval i pedagogickou kariéru, odbornou pedagogickou čiností, rodiný život i jiné osobní ambice.
 
 
 Do zdravotních obvodů kladenského okresu zamýšlí program akce soustředit všechn vymoženosti a poznatky, získané doma i v zahraničí a učinit z nich vzor, podle kterého bode organizováno zdravotictv i ostatních okresů v republice. Do těchto obvodů měli být na určitou dobu posíláni budoucí státní obvodní lékaři zravotně sociální sestry, aby se prakticky vzdělávaly ve svém oboru.. Unhošťský zravotní obvod byl nejen největší, ale přípravy v něm  nejvíce pokročily.
 Dr. Daníček využil každou příležitost, aby informoval veřejnost o záměrech a výsledcích přípraných prácí. Napsal noho článků do odborných časopisů, byly přetiskovány v separátech. Neváhal poklizovat akci články v denním i periodickém tisku.
 Při výskumu v terénu se pozornost soustředila především na sledování zdravotního stavu dětí. Pro každé z 2 074 dětí ( z toh 1.069 přeškolního věku) byl založen kartotéční list s anamnestickými údaji rodičů, sourozenců i dítěte samého, jak dlouho ojeno, jaké nemoci prodělaloi, kdy dostalo první zoupky, kdy začalo chodit, kdy mluvit, váha, výška, objem hrudi a hlavy, lékařské vyšetření tělesné i dušení a pak bylo podrobeno zkoušce na tuberkulózu. První praktické výsledky průzkumu – u 448 dětí bylo zahájeno  léčení na TBC. 68 dětí bylo umístěno v prázdninových ozdravovnách a táborech. Záznamy byly dány do škol a pravidelně doplňovány.
 
Dr. Daníček se neubránil povzdechu, že u některýh zvířad, psů koní a chovných krav jsou takové záznamy již dlouho samozřejmostí, ale u člověka neexistují. Píše: výsledky prohlídek jsou zarmucující – zdravých, řádně vyvinutých dětí je minimum. Stop- křivice, rachitidy, anemie a všeobecné slabosti je mnoho. Přičítá  neblahý  vliv  i školní docházce bez využívání moderních metod nápravného tělocviku. Horuje pro zřízení dětské ozdravovny Čs. Červeného kříže v Poteplí u nouzova, uvádí, že tu jsou podle znaleckých i klimatologických měření nejvhodnější podmínky pro takový účel v středních Čechách. Jeho názory o pobytu dětí přírodě a vlivu přírodi na schopnost vnímat krávu o pěstování družnosti vedoucí k zajemné lásce a respektu, znějí jako téze zásad hnutí Woodcraftu Ernesta Thompsona *)Velmi důležitou základní práci ovedli zdravotníci unhošťského zdravotního obvodu dále  i sestaveím bytového katastru. Spočíval v tom že se u 2.092 bytů v 1.761 omech zjišťoval jména obyvatel, počet příslušníků rodin podle věku, jak spí, jména osob nemocných, potřebných sociálně zdravotní péče. Stav záchodů, studní, hnojišť za byt je suchý či vlhký, je-li k obývání způsobilý. Výsledky baly alarmující. Nejhorší poměry zjištěny u rodin dělnických. Plná polovina žila v bytě s jwdnou místností, třetina má dvě světnice a jen 19 z celkového počtu 423 má místnosti  tři.Čtvrtina všech zkoumaných bytů je vlhká.
  Ze  všeho Dr. Daníček vyvozuje další myšlenku: unhošť potřebuje dům zdravotně sociální péče a osvěty..
V takovém domě by chtěl umístit
Poradnu pro děti a kojence
Prot i tuberkulosní  poradnu
Poradnu pro volbu povolání
Jednatelství Masarykovy protituberkulosní ligy Československého červeného kříže
Jesle
Útulek pro přespolní děti
Službu samaritánskou hasičskou
Přednáškovou síň
 Veřejnou čítárnu
Na stejném pozemku by měl být i izolační dům pro všechny obce obvodu a konečně  okresní chorobinec.
Myšlenka  sociálně  zdravotní demonstrace se zalíbila  předsedkyni Čs. Červeného kříže Dr. Alici Masarykové a jednala v Unhošti s Dr. Daníčkem o rozšíření akce na „Kladensko – lánskou“ podle zásad navržených Dr. Daníčkem.  
Od samého počátku bylo zřejmé, že tento záměr nelze uskutečnit najednou , bude se muset postupovat po částech.
 V roce 1924 ustanoen Výbor pro zřízení  sociálně zdravotního ústavu v Unhošti. Ve výboru zasedli zástupci Okresní správí komise, Okresní péče o mládež, města Unhoště, Masarykovy ligy proti tuberkulóze a Čs. Červený kříž. Přirozeně, že se počítalo s rozsáhlou finanční podporou státu a dalších organizací. Pro dům byla vyhlednutra parcela za hřbitovem, patřící záduší. ) Dnes tu stojí panelové domy. Měla výměru asi 2 hektary. Okresní správní komise uvolnila pro tento dům 150.00O.-Kč. S podmínkou, že bude realizován okresní chorobinec.
Mezitím bylo jasno, že z  celé  myšlenky z bude  jen stavba chorobince, jak to prosazovala okresní správní komise. To co potom následovalo byla jen tahanice o subvence, přísliby a odmítání až konečně, po záporném  výsledku jednání o prodeji parcely  směrem k nádraží. rozhodnuto stavět na  bývalém cvičišti  ostrostřelců ( která byla pro tento účel zakoupena již počátkem století!). Konečně  1. července  1928 byla započata stavba koncem roku byla stavba vyvedena po střechu )  okresní  chorobinec byl s kolaudován až 4. ledna 1933).
 V polovině roku 1929 se naposled  pokusily  místní odbočky Červeného kříže a Masarykovy tuberkulosní ligy  o záchranu  myšlenky Dr. Daníčka o  univerzálnosti  sociálně zdravotního domu proti jednostrannému  poslání chorobince, marně.
S trochou nadsázky možno říci, že smělý plán Dr. Daníčka byl  okleštěn  a zneužit. Výsledky  mravenčí  výzkumné  a evidenční práce jeho a všech, které pra tuto věc dovedl nadchnot, zapadly.  Cíle k nimž byly zaměřeny v mnohém ohledu  nejsou dotaženy dodnes. Vše bylo obětováno proto, to co mělo být samozřejmou povinností okresu.
Daníček byl vedle této činnosti funkcionářem lékařských organizací, předsedou místní odbočky  Československého červeného kříže a Masarykovy ligy proti tuberkulose.
 
Kolovaly o něm romantické pověsti, že prý, své tajné a marné lásce, zůstal neženat do smrti ti va leží blízko sebe. Naopak byl tajně milován jinou ženou, která zůstala do smrti svobodná. Ať nám ten vzácný člověk odpustí.
 Zemřel náhle  v Lázních Poděbradech 9. Dubna 1936. Pohřben je na unhošťském hřbitově.
                                                                                
                                                                                         
                                                                                  Stejskalová, Pergl