Klukoviny

Hrálo se hlavně v lesích. Stavěli tam bunkry, hráli si se všemi druhy míčů a velikou zábavou bylo i vyrábění "výbušnin". To byly duté klíče naplněné sírou ze sirek, do kterých pak vsunuli hřebík, a při mrštění o zeď dělaly slušné rány.

Dalším kulturním centrem byl komunisty zabraný a opuštěný hrad. Tam se děly bitvy o hrad; jedna strana dobývala a druhá chránila. Stříleli po sobě nezralé tvrdé švestky pomocí praků. Na hradě byly i tajné chodby vedoucí do sousední vesnice, které děti rády prozkoumávaly, jen škoda že byly všechny po pár metrech zasypané. A někdy zase házeli zapálené snopy slámi do studny, aby se mohli dívat, jak je hluboká.

Jednou, když šli okolo farmy, je napadlo střílet prakem do býků za elektrickým plotem. Byla to skvělá zábava, ale býci po chvíli ztratili trpělivost a probíhali skrz elektrický ohradník do ulic vesnice.

Jednou našel dědův kamarád na půdě mysliveckou pušku, a tak šla celá parta střílet bažanty. Po povedeném úlovku si kluci rozdělali oheň a začali bažanta opékat. V půli opékání si všimli, že se blíží místní nabručený myslivec, a dali se na útěk přes pole. Nikdo je nechytil, a oni radši pušku zahodili do příkopu a doufali, že se o ní nikdo nedozví.

Škola byla také plná lumpáren, ale bohužel se ve škole aplikovaly přísné fyzické tresty. Nejosvědčenější trest bylo mlácení dřevěným ukazovátkem. Ale někdy, když byli viníci dva, tak je vzala za ucho a mlátila jejich hlavami o sebe. Někdy se místo školy pořádalo skupinové sbírání mandelinek z pole nebo nahánění zajíců myslivcům do sítí, což si děti velice užívaly. Škola bývala i v sobotu. Skoro každý rok byly v zimě, když napadlo moc sněhu, uhelné prázdniny, kdy se nechodilo do školy.

Zima byla také skvělé období, protože se stavěla iglú, koulovalo se a byl zamrzlý potok tak, že se dalo dobruslit do vedlejší vesnice.

Takto bych mohl pokračovat ještě dlouho, ale jsem si jistý, že toto vám k vytvoření představy, jak si mládež hrála, bude stačit.