Zemědělství po roce 1989

Chléb náš vezdejší. U nás už dlouhý čas nebojujeme o zrno. Žně se přestaly týkat celého národa. Každý má své starosti tak proč si ještě přidělávat úzkosti zda se urodí, jestli nebude pršet a obilí nepolehne, budou-li strniště v čas podmítnuta, vykoupí-li obilí sklady, dost, aby národ nehladověl. Byly toho plné noviny, rozhlas, televize. Pamatujete?
     Přece v nás něco zůstalo,- nespokojenost jsem  pozoroval, jak přibývá polí zarostlých plevelem. Nedíval jsem se asi dost pozorně, protože  Proto že najednou přibývá polí pečlivě upravených-zoraných, pečlivě  uvláčených,  zasetých. A tak jsem já,  hamba  venkova, který neví, zda má kráva rohy před nebo za ušima, jsem se rozhodl  zeptat se. Odborníka. Pan Šroubek projevil vzácnou toleranci a na moje otázky odpověděl. Aniž dal najevo, že je klade naprostý diletant. Ale není nás v národě velká většina? Ptám se: .Jak se  projevila  změna režimu  v organizaci zemědělství u nás?
Odpověď pana Šroubka (dále jen pan Šroubek.)
Především se v roce 1990  oddělilo „Zemědělské družstvo“ (ZD) Unhošť s tehdejšími 1 400 ha od  JZD Kamenné Žehrovice, které obhospodařovalo  6 800 hektarů v roce 1992 se transformovalo  ZD Unhošť  asi z 980 ha a tak je tomu dosud.
Kdy začala  restituce půdy nechali vlastní pole v nájmu, Kolik půdy leží přibližně ladem?
HD Unhošť hospodaří na 980 ha pronajaté půdy, tedy nemůže zůstat lade, ani hektar.
Změnilo se hospodářství ve skladbě  plodin, osevních  plánech, hnojení, ochraně proti plevelům a škůdcům.
Šroubek:  Především se pěstují  ty plodiny  které jsou na trhu prodejné (obiloviny, řepka, len olejný, hořčice, osevní plány tomu odpovídají takže vlastně neasistují. Pěstuje se i obilí po obilí. Hnojíme pouze dusíkem. Bez herbicidů  a   ochranu  proti škůdcům  se  dnes nedá hospodařit.
PERGL: Jaká je situace v živočišné výrobě, nejen v Unhošti.
ŠROUBEK: HD Unhošť se věnuje pouze  rostlinné výrobě, pokud je mi známo plné chlévy má jen CHRS Chýňava.
PERGL: Přišly s uvolněním dovozu nějaké novinky z Evropy (osivo, chemikálie, jiné postupy). Odrůdy, které se pěstují v EU  nelze většinou použít u nás, máme jiné přírodní podmínky, ale postupně se některé začínají zkoušet.(ječmeny ZF, řepka).
Proč skončila cukrovka, kde jsou krávy, proč se nesečoulouky?
Cukrovka se u nás přestala pěstovat po uzavření cukrovaru v Modřanech. Ostatní cukrovary které jsou v provozu (Dobrovice, Mladá Boleslav, Český Brod, Hrochův Týnec) nutí zemědělce k podílení na dopravě řepy. Louky  u Černého potoka  jsou pro sečení  nepřístupné, zamokřelé. Prázdné chlévy jsou důsledkem nesplácení mléka mlékárnami, například živočišná výroba v Chýňavě visí jedině na vedoucí -. Ukrajince
Jak všechny změny ovlivnily ekonomiku? Jsou v zemědělství přímé dotace?
Od loňského roku dostává nepřímé dotace na 1ha obhospodařované půdy C ½% od EU a ½ % od státu, dříve byly dotovány jednotlivé plodiny.
Proč počítáte s dalšími dotacemi od EU?
Měly by se každý rok zvyšovat
Dochází k pronajímání zemědělských a potravinářských podniků, nebo jsou mezi nimi spíše, tržní vztahy?
Většina zemědělců prodává prostřednictvím „výkupů“ (dnes  podniky zzn), které si však diktují svoje ceny. Soukromé firmy, které se obchodem  zemědělskými  komoditami zabývají, platí z  dlouhým zpožděním. Začíná se postupně rozvíjet přímý prodej, od výrobce do skladu v EU
Na vrub „zaručených“ zpráv-koupil pozemky v okolí někdo z cizinců, nebo cizích společností?
Pokud vím , tak v okolí se jedná o dvůr s pozemky  kolem RYMÁNĚ.
 Skupování pozemků ve velkém není, asi pro nedostatek financí
 K ekonomice: Udrží se zemědělství v evropské konkurenci?
České zemědělství je schopné konkurence v EU.
Je nějaká šance ve specializaci, v něčem, co umíme líp, nebo pro co jsou tu dobré podmínky, nebo co se jiným do toho nechce.
Všechno záleží na tom, které plodiny jsou na trhu žádané.
Jak si vedou soukromí zemědělci jsou-li na b lízku ějací?
Nejsou výrazné rozdíly mezi hospodařením družstev a  soukromém sektoru.
Jak je to se stroji, existuje nějaká firma strojních stanic či družstev, nebo jsou v rukou družstev nebo soukromníků. Stroje jsou ve vlastnictví podniků i zemědělců, některé je využívají ke službám  (kombajny). Existují společnosti (Morava) spicialirující se na sklizeň cukrovky.
Nakonec všetečná otázka: Vzbychají  lidé  v  zemědělství  starých dobrých časech nebo jsou  optimisté a věří, že bude lépe?
Nezbývá než věřit a těšit se ,že bude lépe a nevzdychat po starých časech.
Přejeme zemědělcům, aby se netěšili nadarmo a bylo skutečně „líp“ a panu Šroubkovi poděkovat za rozhovor
                                                     
                                                            Zpovídal ing, Jiří Pergl v roce 2002