Příběh o podnikavém strýci

Vyprávěl nám o svém strýci, který pracoval jako autoelektrikář a vynalezl elektromagnetický přístroj pro zapalování benzinových motorů. Svůj vynález nabídl našim výrobcům motorových vozidel, ale byl všude odmítnut. O vynález projevila zájem Boshova továrna, a protože to byla výhodná finanční nabídka prodal jej, a  továrna se stala vlastníkem vynálezu a výrobek měl označení Boshovo zapalování.

Po určité době projevili zájem Angličané, i když věděli, že patent byl prodán. I přesto žádali strýce, aby jim udělal nákresy, a nabízely na tu dobu obrovskou sumu peněz, které uložili v jedné bance. Samozřejmě podvod byl brzo odhalen a strýce uvěznili ve věznici s největší ostrahou. Na cele byl s několikanásobným vrahem. Jednou spoluvězeň nabídl, že se oba dostanou na svobodu a kolik mu strýc za to zaplatí. V té době měl v bance 4 miliony liber, a že mu dá polovinu. Povedlo se jim skutečně uprchnout přes kanál. Peníze se jim podařilo získat a od té doby se neviděli.

Jediná záchrana pro strýce byla uprchnout do Austrálie, na které se evropské zákony nevztahovaly. Tam pracoval u nějakého podnikatele, a když si vzal později jeho dceru, stal se podílníkem. A právě i zde udělal výkresy zapalování /třetí v pořadí/. Celý život byl vlastně dobrodruhem a vše mu vlastně vycházelo. Do vlasti se dostal po mnoha letech, ale odtud musel znovu odjet do Austrálie, protože už na něj byl vydán zatykač.

Major v tu dobu studoval na vysoké škole, a protože měl jen matku, peněz neměl mnoho a tak si přivydělával  doučováním žáků. Mimo jiných doučoval syna policejního presidenta. Jednou strýc poslal mně jako synovci na přilepšenou větší bankovku. Když jsem si ji šel do banky proměnit, tak že je falešná a navíc na mě zavolali policii. Dovolával jsem se, aby mě spojili s policejním presidentem a to byla nehoráznost a protože jsem znal příjmení, hodnost a kde bydlí, byli nuceni zavolat. President nejen, že mě znal, ale navíc znal mého strýce osobně, ale i služebně jako delikventa. V bance nastal velký zmatek a vrátili mi bankovku. Tu jsem tam už nevyměnil, a když jsem odcházel, veškerý personál mi udělal špalír a ředitel se moc omlouval. Bankovku jsem proměnil v jiné bance.