Dědečkovy vzpomínky

„Vzpomínám si na dobu, kdy bylo všechno trochu jiné než dnes. Lidé žili skromněji, ale zároveň se museli víc snažit, aby si poradili. Obchody byly plné jen občas, často jsme stáli fronty na maso, máslo nebo ovoce. Banány nebo pomeranče byly vzácnost, a když se objevily, stálo se na ně i několik hodin. Pamatuji si, že na některé věci, jako třeba na boty nebo oblečení, bylo potřeba mít zvláštní poukázky.

Škola byla velmi přísná. Chodili jsme na osmiletku, kde nám učitelé často zdůrazňovali disciplínu a poslušnost. Žádné odmlouvání nebo vyrušování se netolerovalo. Pamatuji si na pionýrské páteční dny, kdy jsme nosili bílé košile a červené šátky. Museli jsme recitovat sliby a zpívat písně. Brigády byly běžnou součástí školního roku – třeba jsme jezdili na pole sázet brambory nebo sbírat ovoce. Nebylo to vždy jednoduché, ale byla to práce, která nás naučila, že nic není zadarmo.

Bydlení bylo také jiné. Byty byly přidělované a ne každý dostal to, co chtěl. Na větší byt jsme museli dlouho čekat. Když jsme konečně získali něco většího, byl to pro nás obrovský úspěch. Vybavení bytu bylo skromné, ale tehdy to stačilo. Kdo měl doma ledničku, pračku nebo dokonce barevnou televizi, byl na tom dobře.

Cestování bylo omezené. Pamatuji si, že dovolené jsme trávili většinou v Československu nebo v jiných zemích, kam se dalo dostat bez problémů – do Maďarska, Bulharska nebo NDR. Na Západ se prakticky jezdit nedalo. Pokud někdo jel třeba do Jugoslávie, byl to velký zážitek.

Vzpomínám také na velké veřejné akce, jako byly průvody na 1. máje. Lidé nosili vlajky a transparenty, na tribunách stáli politici a mávali davům. Bylo to všechno pečlivě organizované. Každý se musel zapojit, ať už chtěl, nebo ne.

Dnes, když o té době přemýšlím, uvědomuji si, že život byl pomalejší a o hodně jednodušší. Na některé věci bylo těžší dosáhnout, ale lidé si více vážili toho, co měli. Byli jsme zvyklí pomáhat si navzájem, protože na stát se člověk nemohl vždy spolehnout. I když byla spousta věcí složitá, vzpomínám na některé chvíle s nostalgií – hlavně na kamarády a rodinnou soudržnost.“