Babiččiny vzpomínky na dětství

Eva Švarcová

V tomto příspěvku se dozvíte, jak babička prožívala dětství a dospívání v 60. - 70. letech. Podělím se s Vámi nejen o to, jak například musela pomáhat doma, ale i třeba jak chodila do školy a spoustu dalších zajímavostí.

Jaké pro ni bylo dětství?

Babička se narodila roku 1952 v Hradecku. Byla to malá vesnice s pár desítkami obyvatel, kde se nacházel pouze jeden obchod. Babička měla dva sourozence, takže péče o tři děti v té době nebyla snadná, a proto děti musely pomáhat doma například s krmením dobytka nebo pěstováním ovoce a zeleniny aby se ušetřily peníze na věcech, za které by se za normálních okolností platily velké peníze. A těch bylo samozřejmě nedostatek, takže se rodina musela uspokojit s tím, co měla, nebo co bylo dostupné.

Jak se jí dařilo ve škole?

Babička byla jednou ze vzorných studentů, hlavně kvůli přísným rodičům. Ve škole všechny děti chodily do jedné třídy dohromady, tedy celý první stupeň se učil společně. Zodpovědnost za tolik dětí nesl pouze jeden jediný učitel. Mezitím, co zádaval starším žákům práci, musel vysvětlit novou látku mladším. Do školy se jezdilo autobusem s přívěsem, který neměl řidiče. V něm babička a její kamarádi sedávali nejradši. Mohli si tam dělat co chtěli a nikdo je neotravoval. Na hudební výchovu žáci jezdili na kole přes vesnici kvůli tomu, že se neučila ve škole, ale u daného člověka v domě. Když došlo na tělocvik, dělali prakticky cokoli. Skákali přes patníky, běhali po louce nebo přes vesnici... Pohyb jim nedělal ani ten nejmenší problém.

Co dělala ve volném čase?

Jako ostatní mládež měla babička málo času, peněz a možností na nějaké kroužky. Každý týden se účastnila dobrovolných hasičů, což přispívalo k sdružování lidí na vesnici. Pravidelně zpívala ve sboru nebo nacvičovala s ostatními na spartakiádu. Chvíli se taky s kamarádkami věnovala volejbalu. Po škole často venku před obchodem hrávala kuličky s ostatními dětmi. V létě, kdy bylo více času, babička pomáhala se sbíráním jahod, což jí přineslo menší přivýdělek. Za něj si pak koupila džíny, které běžně nebyly k dostání. Nosily je jen dívky z města, zatím co dívky na venkově chodily do školy v šatech ušitých z látky od maminky.

Byl nějaký rozdíl mezi lidmi žijícími ve městě a na venkově?

Určitě ano. Už právě oblečením, které jsem již zmínila. Lidé z měst vydělávali více peněz a měli celkově lepší přístup ke zboží. Do vesnice pekař jezdil pouze jednou za týden, takže pro lid to byl prakticky svátek. Naopak lidé z měst si mohli kupovat potraviny jako tyto častěji. Děti ve městech také vědely více o politické situaci a zajímaly se o ni, zatímco mládež ve vsích maximálně věděla, co se děje mimo vesnici a ani je to nějak netrápilo. Další rozdíl byl v dopravě. Pro bohatší lidi se zdálo jednoduché vlastnit auto. Pro chudší bylo auto velmi vzácné a nemohl si ho dovolit jen tak někdo.