Rozepře mezi statkáři a JZD ve 20. století

Gabriela Šťastná

Ztráta majetku: Příběh rodiny v období komunismu.

V létě v roce 1958 v Moravských Bránicích, žila moje babička. Jako každé odpoledne byla se svou maminkou a mladší sestřičkou doma. Mojí babičce bylo v tu dobu asi 9 let. Čekaly v poklidu doma. ,, Matně si vzpomínám, že jsem seděla u stolu s maminkou a čekaly jsme, až táta přijde od sousedů. V tom někdo zaklepal na dveře. Myslela jsem si, že klepe někdo odvedle, nebo táta. Mamka vyšla směrem ke dveřím a šla otevřít. Stáli tam 3 muži, které jsme ani já ani mamka nikdy neviděly. Byla jsem schovaná za mamkou a poslouchala." Neznámí muži pozdravili, představili se, a ptali se na pana Pexu, jestli je doma. Moje prababička odpověděla: ,,Ještě není, teprve přijde, co potřebujete?" Neznámí muži odpověděli: ,,Potřebujeme, aby tady podepsal nějaké papíry ohledně JZD." Prababička jim slušně odpověděla ať přijdou jiný den a zavřela dveře. ,, Vůbec jsem nevěděla, co se děje, byla jsem ještě moc malá," pokračovala dál babička. ,, Hned co táta přišel domů, mamka mu všechno pověděla. Z jejich výrazů jsem pochopila, že něco není vpořádku. Potom už si jen pamatuji, že se táta často vracel domů pozdě. Asi o týden později přišli zase nějací jiní lidé a ptali se na ty stejné otázky, jako ti 3 neznámí muži před pár dny. Moje mamka jim odpvěděla, že pan Pexa není teď doma, ale že chce pokračovat v soukromém hospodaření na statku. Jak táta přišel domů, mamka mu hned vše řekla a na něčem se domlouvali. V tu dobu mi vůbec nedošlo, že táta chodí takhle domů záměrně, že se před nimi vlastně schovává." Pak mi babička řekla, že toto se dělo asi rok. Přicházeli se ptát jednou za týden nebo za dva. Někdy se musel i praděda schovávat někde v domě, nebo šel pryč na poslední chvíli zadníma dveřma. Babička říkala, že nebyli jediní, ke kterým takhle chodili. Chodili takhle po celé vesnici. ,,Jednoho dne se ale táta rozhodl otevřít a těm pánům ty papíry podepsat. Vůbec jsem nevěděla, co to znamenalo. Později jsem zjistila, že se táta upsal. O pár dní později přišli a vzali nám všechno. Pole, krávy, prasata, kozy, koně. Některé koně pak dokonce zabili. Od té doby už se u nás neukázali." A takhle přišla babiččina strana rodiny o majetek.