Příběh mého dědy
Jindřich Šálek
12.6.2024
Dědova vzpomínka na mládí.
Tento text je o životě mého dědy, který vyrůstal v malém městečku.
Ahoj dědo, řekl bys mi něco o tvém životě za mlada?
Hlavně jsem chodíval s kamarády ven si hrát, byly to převážně sporty jako např. fotbal, hokej a ping ponk, později jsem si, ale i vyrobil svoje vlastní činky, a s nimi jsem posiloval. Hraní si ale nebyla jediná věc co jsem dělal. Jelikož jsme měli hromadu zvířátek, tak jsem se o ně musel starat. Nosil jsem vodu, uhlí, vařil jsem brambory pro prasata, sbíral jsem vajíčka od slepic, krmil jsem králíky, donášel jsem trávu pro králíky a sbíral škeble v potoce a dával je kačerům. To jsem dělal když jsem byl malej. Později k tomu ještě přibyla práce na poli, kdy jsme si půjčili od dědy koně a oraly jsme s nima půdu, také jsem kosou sekal obilí a pomáhal vázat z nich snopy.
Kolik jste měli těch zvířat?
Měli jsme plno králíků, přes 100 holubů, takže každý týden se nám rodilo 6 až 7 holubů, slepice, husy, kačeny, dokonce i 5 kráv, z nichž 2 byly na práci a 3 jsme dojili pro mléko. Každá kráva ale dojila 30 litrů, a protože jsme neměli šanci to vypít, tak jsme to prodávali. Měli jsme i 4 prasata, 2 jsme vždy v zimě před Vánocema zabili a další 2 v lednu, nebo únoru. To všechno jsme pak dali do sklinek (200 jich bylo) a v létě, nebo i přes celej rok jsme to jedli.
Co jste doma jedli?
Na snídani jsem si udělal chleba se sádlem, s máslem jenom někdy, protože bylo drahé a to jsem zapil mlékem. Na svačinu do školy jsem si také bral 2 krajíce chleba namazaného sádlem. Oběd jsme ve škole neměli, takže jsem si dal až doma. To většinou bylo maso, protože jsme ho měli hodně a nějaká příloha, jako např. knedlík nebo brambora.
Byl jsi na nějakých dovolených za mlada?
Nikde jsem nebyl. Leda tak u babičky přes prázdniny, nebo u kamaráda z vedlejší vesnice.
Slyšel jsem, že tvůj otec měl hospodu, je to pravda?
Ano, měli jsme hospodu, ale prodávali jsme tam hlavně pivo, limonádu a nějaké naložené párky v octu s cibulí a rohlíky. Jídlo jsme vařili jen 1 nebo 2 do roka, když přijeli lovci střílet zajíce, to se pak vařil guláš pro tak 40 až 50 lidí.
Jaké jsou nějaké tvoje vzpomínky z dětství?
Pamatuju si jak jsme nikdy nedělali domací úkoly. Protože jsme furt byli venku a vraceli jsme se domu po 10 hodině, tak jsme si ráno před školou opisovali úkoly od těch pečlivých co si úkoly dělali. Také si pamatuji na první televizi, kterou jsem kdy viděl. Pan farář byl jediný, kdo televizi měl v mé obci, a protože měla 8 cm na výšku a 10 cm na šířku, tak před ní měl zvětšovací sklo, a tam jsme chodili každou neděli se dívat na pohádky.
Proč lidé kolem tvého věku furt říkají "za mých mladých let" nebo "za našich časů", v čem to bylo lepší?
Nebyly ani televize ani telefony, a tak jsme byli furt venku a objevovali přírodu. S kamarádama se blblo až do večera, po tom co jsme se vrátili z pole. A zkrátka jsme ten život prožili víc než dnešní děcka, které jsou doma furt u počítače.