Moc ráda poslouchám historky při rodinných sešlostech, obědech nebo jen tak u kávy. Naše rodina má hodně vtipných historek, které už všichni moc dobře známe, ale přesto je každý rok vyprávíme znova a znova. Napadlo mě některé vzpomínky sepsat, aby se zasmáli i budoucí generace naší rodiny.
Tentokrát zavzpomínal můj dědeček.
Na co ve svém životě rád vzpomínám to jsou vojenská léta, která jsem strávil u železničního vojska.
Jezdil jsem na parní lokomotivě a tam jsem měl dobré kamarády.
Život vojenský, byl pro mě i život veselý. Naučil jsem se však také disciplíně a pořádku, což se mě v životě hodilo.
Vzpomínám ještě dnes na své kamarády, na hlouposti,co jsme si vzájemně prováděli a také na svoje vojenské lásky.
Když jsme měli opušťák tak jsme chodili na tancovačky. Jezdili jsme na brigády, střelby a vojenská cvičení.
Je škoda, že dnes mladí kluci na vojnu nechodí. Myslím, že by se naučili pořádku a hlavně by určitě našli dobré kamarády a měli by na vojenský výcvik vzpomínky na které se nezapomíná.