Lenost

Zlé huby tvrdí, že rozmach radiem řízených modely letadel nastal tehdy, když modelářům přišlo zatěžko pro modely chodit.
 
Je to možná drb,  ale  nepodceňujme   významný  faktor pokroku lidstva- lenost. Dobrá. Ale horší je,  nedojdete-li  k  modelu, nikoliv pro lenost, ale protože tělo odmítá.
 
TO JE MŮJ PROBLÉM.
 
Tak mi  zůstalo  letiště od dveří  k  oknu ( se záclonou na štěstí) Ještě, že  existuje Palm Z Min i Vapor, různé  Butterfly a jiné mini mikro-modely.  Ale vše nad to je ztraceno. Co dál?
 
Pak mi bleskne hlavou. A co Hajn? Jak on nesl konec konstruktéra? Po té co opustil Beneš Dr. Miroslav Hain byl mým profesorem  na technice. Pocházel z rodiny politika a novináře., který byl mírně kritický k Masarykovi. To  Hain trochu podědil v neochotě souhlasit s tím co mu nešlo pod nos. Byl jedním z pionýrů našeho letectví. Spolu s ing. Pavlem Benešem, konstruovali na prahu dvacátých a třicátých let úspěšně (i neúspěšně )  typy  letadel. Když pak Beneš založil s tovarníkem  Mrázkem  továrnu na výrobu letadel, stal se tam šéfkonstruktérem a proslavil jí svými typy po celém světě. Hain trochu  ubulený,  zůstal  v  Letovu a zabýval se především  vývojem měřících a zkušebních aparátů a přípravků, až nastoupil jako profesor na katedře stavby letadel v Praze.
 
Ve věku kdy lidé obvykle odcházejí do důchodu, nepříliš oblíben u tehdejších soudruhů vydupal ze země katedru přesné mechaniky a v rekordní  době  vydal dva svazky skript a učebnici  - knihu o historii hodinářství., která se čte jako nejpoutavější beletrie.
 
Svoje improvizované projekty tvořil z tvrdých prkýnek, mosazného plechu a odlitků z  liteřiny. ( A co profesor Wichterle a stroj na kontaktní čočky z krabiček od doutníků a drátků ze spisových svorek.? (Můj tvůrčí přínos“  je v rozšíření sortimentu  materiálů.
 
Oba pánové  nemají  tušení  jaké bohatství ložisek, páček, převodů, motorků, konektorů jemného hliníkového plechu, magnetů. Ohromující síly a mnoho jiného obsahuje takový likvidovaný počítač, skener, tiskárna  a  podobné , kteréžto vymoženosti nestihli dožít!

ing. Jiří Pergl

Ukotven byl čtyři a půl roku, bez dvou měsíců by se  byl dožil devadesátky. Nyní v létech třiadevadesáti jsem zde ukotvená já.

N. Stejskalová