Vzpomínky mojí tchyně

Růžena – rody
Zapsala Růžena  Vlčková, provdaná Stejskalová,  rozená Slánská..
Životopis mých rodičů  Karla a Antonie Slánských.
Můj otec Karel Slánský  narozen 24.12. 1855 v Unhošti. Byl postavy velké  slušného vzhledu. Jako svobodný byl horníkem, také jel na práci do Ruska do Oděsy, zůstal tam krátký čas neb měl známost s naší maminkou, která byla velice vzhledná , tak Jej vedla  touha do vlasti zpět. Vojákem tatínek nebyl , neb byl nejstarší a byla ještě sedm sourozenců tak musel pomáhat  rodičům na  živobytí, jistý zahradník udělal  tatínkovi  česnekem chorou nohu, tak že nebyl odveden, neměl však žádných následků .Můj tatínek  uměl čísti, psáti a dobře počítal ačkoliv chodil jen zimní měsíce do školy. Ostatní měsíce musel pomáhat v malém hospodářství doma. Z naší maminkou se seznámil když šel  z pouti v Hájku a šli na taneční zábavu do Pavlova, to byla vesnice blíže  Unhoště.
 V rode 1878 v červnu byly oddavky v chrámu Páně v Unhošti. Jako ženatý chodil tatínek ještě do Kladna do dolů, pak byl nějaký čas u dráhy, dále byl hlídačem u císařských statků. Na stálo byl  tatínek přijat do dílen do Jenče kam chodil 13 roků denně, vyučil se řemeslu strojnickému, udělal topičské zkoušky a řídil  parní oračky a mlátičky. Jeneč je vzdálená  4 ½ km od Unhoště- Tatínek si přinesl do domácnosti  postel  z tvrdého dřeva, též šatník tvrdý, stůl a peřiny. Babička prý chtěla prodat krávu na tatínkovu výbavu, tatínek nedovolil neb byli malý sourozenci a bylo to pro všechny  živobytí. Když jsem byla malá školačka , byl tatínek již v Unhošti na císařském  statku pod vrchní správou Buštěhrad. V zimě tatínek  v kovárně spravoval stroje a co bylo potřeba, z jara byl pověřen na dohled při polních pracích a dále u parního stroje  mlátičky. Za 1. Světové války dělal tatínek šafáře na císařském dvoře v Kyšicích, který patřil k císařskému dvoru v Unhošti. Jelikož mladí tohoto povolání byli ve válce a tatínek rozuměl hospodářství. Byl veden jako služebník , spadal pod penzi. Měl 28 zlatých měsíčně , naturálie – 3l mléka za nízkou cenu denně.3 zajíce do roka, ½  míry brambor, zadinu obilí, 18 m dřeva, ve valce hrách a krupky, příděl mouky žitné a pšeničné, Ve věku 69 let šel tatínek do penze, zemřel necelých 71. Byl oblíben u všech zaměstnanců u c.k. statku neb všem přál. I lidé které měl pod dohledem s vděčností a rádi na něho vzpomínají,když se mnou o tatínkovi hovoří.
Tchýně vyprávěla,když tatínek přišel z hospody tak děti mu pomáhaly se odstrojit a uložit do postele. Nikdy o tom horším nevyprávěla.
 
Životopis moji maminky.
Moje maminka Antonie Slánská rozená Hejná z Toskánky. Byla dcerou  Anny Hejné a Josefa Hejného domkáře a horníka Babička naše A, Hejná byla  rozená Vieznerová narozená 1839.Babičkay Hejné byla  rozená Kateřina Kamžová ze Cvrkyně u Prahy ze mlýna provdaná za J. Viesnera domkáře na Toskánce. Náš  dědeček J. Hejný byl nemanželský syn  a Hejné dcery mlynářského ze mlýna na Kačáku u Unhoště., později provdána za  rolníka Jonáše z Chyńavy u Berouna.Otec  našeho otce byl J. Vlček zedník z Červeného Újezda, přezdívka Mendlík. Matka našeho dědečka si ho nesměla vzít. Náš dědeček J. Hejný svobodný jezdil u svého strýce Hejnýho  rolníka v Unhošti.Když se oženil na Toskánku  začal chodit jako horník  do Kladna  na práci do dolů. Byl rozený 1833 Oddán v r. 1857. Moje maminka jako první dítě se narodila 1859, dále bylo  5 hochů  a ještě  jedno děvče Barbora narozená 1868. Babička ovdověla ve stáří 37 roků. Dědečkovi bylo 43 roků. Naše babička měla 17 roků když jí otec zemřel a nejmladší bylo  6 neděl.  Když bratři dorostli byli všichni havíři. Babička jim řemeslo nemohla dát.  Vlastnila  malý  domek o jedné místnosti, dosti velkou zahradu, když se Baruška provdala, dala jí místo na stavbu domku. Babička měla 1 korec pole a nepatrnou penzi. Byla pracovitá a velmi energická. Strýčkové vydělávali, museli výplaty babičce odevzdávat. Byli všichni čestní lidé.
Strýc Antonín  byl ženat v Kamených Žehrovicích , byli bezdětní v mladém věku zahynul, v práci si přetrhl slezinu.
Strýc  František ženatý bezdětný, když zemřel strýc Vincenc poměrmě mlád a měl 7 dětí. Poslední se narodilo večer a strýc ráno skonal. Strýc  František si o pohřeb vzal jedno děvčátko,bylo ještě pět děvčat a jeden hoch. Anežku jež si vzal strýc na vychování, vychodila školu ve Vinařicích nechal jí vyučit šití  a vaření,  dobře se provdala. Ta nejstarší byla dvojčata také se dobře provdaly jmenovaly se  Františka a Bětuška. Ostatní jména  Marie , Anna, Božena, bratr Antonín zůstal svobodný.
Josef bratr maminky měl dvě dcery Emu a Růženu, Ema provdaná za šichtmistra Zajíčka zemřela, zanechala dvě dívky Tak se Růžena provdala za švagra , aby neměli macechu. Měli ještě syny Josefa, Františka a Antonína. Josef byl tesař později odjel do Ameriky, kde měl po své matce  babičku, byl ženat, jeho potomci jsou všichni v Americe, on tam zemřel. Mladší sourozenci se vyučili zahradníky. Antonín přešel   k četnictvu, František  má podnes prosperující zahradníci v Rozdělově.( psáno v roce 1970, ovšem nyní znárodněné.) Zde vlastnil  rodinný domek.
Gustav Hejný  nejmladší bratr mé maminky zdědil domek  na Toskánce. Který prodal a koupil větší usedlost ve Velké Dobré, Měl 8 dítek, 2 hochy a 6 děvčat.
Jedna z nich byla řeholní sestrou.
Sestra Barbora + byla provdána za  Františka Staňka hutníka z Pleteného Újezda. Měli dceru Annu, která se provdala za  Josefa Macáka kováře z Braškova, zaměstnán v kladenských hutích. Měli domek v Braškově a na Toskánce. Děti Růžena a Oldřich. Růžena provdaná Koskubová bezdětní úřednice na poště. Oldřich vyučený soustružník.Manželka  Květa rozená Ševcová z Kačice. Vlastní domek na Braškově. Děti  Luboš a Jitka.
Moje maminka Antonie Slánská rozená Hejná byla nejstarší z rodu. Narozená 1859 zemřela 1920. Vychodila v Unhošti školu tenkrát ještě obecnou Ve 14 létech jí nechali vyučit šití prádla  u paní ředitelky  Spurné v Unhošti. Babička místo  platu dala za vyučení 2 vykrmené husy. Maminka byla chápavá a brzy si šití osvojila. V zimě když kozy nedojily, chodila maminka do blízké obce Pletený újezd  do statku pro kravské mléko. Řekla že ty krávy jsou takové lichometnice a že pujde do toho statku k Majerovům za mladšinku. Tam setrvala až do provdání. V Roce 1878 se provdala a hned druhý den šla  do práce, to se točilo obilí jěstě ručně na mlátičce, byla to namahavá práce. Maminka byla ještě mladáa pracovitá. Když se měla vdávat tak neměla už otce.,babička řekla aby sebrala staré železo a šla s ním do Kladna k firmě Bondy a že za to dostane nádobí. Ovšem železné. Skladník mamince prý přidal  konvici na kávu, že se mu maminka líbila Babička dala mamince 200 zlatých věna které si vypůjčila, jelikož dva bratři maminky chodili na šachtu, tak to babička splatila.Dále dostala měkký nábytek, postel, skříň stůl, židle, polici na nádobí a peřiny. Částečně si  maminka ze služby našetřila. Když si vezla vše na trakaři do Unhoště, měla též kozu přivázanou  na žebříčku a říkal nám pastýř(slouha), Že šel zrovna z Pleteného Újezda sešel se  s naší maminkou na křižovatce k Unhošti a řekl mladá já vám tu kozu povedu a vyprávěl nám jak maminka byla jak obrázek hezká. Když se mamince mělo narodit třetí děcko jedna  známá porodní  babička jí poradila aby šla na porodní babičku, že je taková čilá a pořádná.Maminka jí poslechla a v roce 1883 v lednu šla se učit. Sestra Mařka byla  u babičku Slánský a sestra Anda byla u babičky Hejných na Toskánce.12. června 1883 dostala maminka diplom, za který zaplatila, nevím kolik, ale měla od babičky 1 velký a dva malé zlaté dukáty, tak je proměnila. Ihned provozovala praxii a v září se narodil brate Václav.Maminka měla velký rajon. Unhošť, všechny mlýny (6), vzdálenou hájovnu, veškeré blízké i vzdálené vesnice. Vše pěšky neb autobusy ještě nejezdily, 14 dní chodila maminky koupat a 4 cesty ke křtu a mnohdy k úvodu. Když rodička nikoho neměla maminka, vyprala, umyla a vypravila děti do školy
Pro chudé jsme měli bílé cížky ke křtu, které jsme půjčovalimaminka vždy kanýrky nagulmovala a dětem ušila dvě kukardičky modrou a růžovou. Byla velká nouze mezi lidmi ani my jsme nebyli majetní, ale živobytí od bohatčích maminka přinesla, kde neměli  ještě donesla. Byla oblíbená, s láskou ni ní mnohé vzpomínají. Porodní asistentkou byla v Unhošti 37 let.Pomohla snad tisíce dětem na svět a sama nás měla 11 a sedm nás zůstalo živých. (To ještě  tchýně asi o třech nevěděla, kdysi jsem je vypsala z matrik v době kdy jsem je vázala. Stej.)- Maminka nás vychovávala vždy k poslušnosti, zdvořilosti a vždy nás nabádala Děti ať jste chudé jen když po vás dobré jméno zůstane.Také se na nás žádné bamby nedožila.My jsme jí byli celým životem, stejnouláskou jsme jí opláceli. Nejstarší bratr který byl zaměstnán na policejním ředitelství říkával mne kdykoliv píši jméno Antonie, vždy mne přijde vzpomínka na naší maminku a zaslzím. Maminka zemřela ve věku 61 let, žalem nád úmrtím  naší nejstarší sestry Mařky. Které bylo necelých 42 roků. Mamince se rozlila žluč do krve a za šest neděl nás opustila Já jsem již poslední z mých sourozenců. Mám ještě hodně příhod  z maminčina života. Mé sestry byly jedna o 13 let starší druhá o 11 let.Tři bratři mezi mnou a  ten nejmladší o  3 roky mladší.
Vždy jsem se strachovla o maminku když jsem byla ve škole a přišla bouřka a maminka musela přes les, nemohla jsem se soustředit ani na učení. Obyčejně v noci přišel muž pro maminku  k porodu, sledovala jsem s úzkostí zda ho zná, měla jsem velký postřech jak se maminka tváří. Ještě jako malá školačka, jednu neděli jsme skotačili na  ulici a k nám šel cikán.Ihned jsem běžela domů maminku varovat, strch mi dodal odvahy a špitla jsem, maminko prosím vás nechoďte.Maminka řekla já se vrátím a skutečně když se odbyl porod v lese  cikán maminku k věčeru přivedl. Při křtu dalpan kaplan mamince peníze aby koupila kousek masa rodičce na polévku , pro malé cikáně od zámožných ještě vyprosila prádelko.
Také mám v paměti jak maminka měla podebraný prst na ruce a naříkala  bolestí, bylo to v lednu, všude plno sněhu, v 10 hodin večer zaklepal někdo na okno. Maminka řekla Andě aby se podívala a omluvila jí, že má velikou bolest.Přišel kočí z Dědkova Mlýna dobře 2 hodiny vzdáleného. Jegho manželka, že jinou babičku nechce. Maminka vyhověla, ruku zavázala teplým šátkou a vzala si plét. On mamince prošlapával cestu sněhem a do půl noci došli a rodička počkala.Dálší případ maminka u jedné ženy kočího, chudých ale pořádných lidí byla u porodu o křtinách byla slečna , co byl ten kočí zaměstnán zde v Unhošti za kmotru co dala dítěti do peřinky do vínku (říkalo se )  Rodička tím vždy zaplatila, obyčejně 2 zlatý , ona řekla dvouzlatník, já zaplatila Slánský
žádný dvouzlatník není, to byla nová pěti koruna.Druhý den můj starší bratr šel do školy  a řekl mamince,že Pepík Mittelbach,  bratra spolužák něco chce mamince a stydí se. Jen ho přiveď. On celý nesvůj řekl mamince , že si jde pro tu jednu korunu. Že maminka neznala  ten nový peníz. Maminka mu jí ihned vrátila a ještě buchtu mu přidala, Pepíčku nemusíš se stydět.
                                                                                    Snacha Naďa Stejskalová