Tatínek povídá o jeho akademickém životě

V roce 1979 jsem nastoupil na základní školu v Brně-Komíně. Silná vzpomínka z páté třídy byl nábor do uhelných dolů z Ostravy, kde slibovali vysoký plat, lázně, pobyty u Jadranu a předčasný odchod do důchodu. Tato nabídka mi přišla natolik zajímavá, že jsem se přihlásil. Toto byl šok pro mé rodiče, kteří na základě svých akademických úspěchů a mých dosavadních výborných známek, pro mě plánovali jinou budoucnost. Toto nedorozumění bylo vyřešeno a já jsem se na kariéru horníka nevydal.

Mezi lety 1982-1986 jsem při základní škole navštěvoval kroužky „Mladý radioamatér“ a kroužek programování. Poněvadž, naše ZŠ byla velmi progresivní a disponovala moderními technologiemi. Zde vyrobil transistorové rádio do krabičky od zápalek. Naučil jsem se opravovat, pájet elektronické obvody. Dále jsem se naučil programovat. Toto rozhodlo o mé kariéře.

Po ZŠ jsem se dostal na gymnázium Koněvova (Vídeňská) do matematicko-fyzikální třídy. Na našeho třídního profesora a fyzikáře Veverku mám dobré vzpomínky nyní, ale tristní jako student. Jedna taková nepříjemná, ale vtipná vzpomínka je, když rozčílená spolužačka po mě hodila můj penál, ale trefila vstupujícího profesora a já dostal důtku z chování. Zbytek studia jsem přečkal bez újmy a na konci jsem byl úspěšně odveden dle branné povinnosti.

Díky hlubokým a širokým vědomostem, získaným studiem na gymnáziu jsem se snadno dostal na Fakultu Strojní i Fakultu Elektrotechniky a Informatiky na Vysokém Učení Technickém v Brně. Od útlého věku mě fascinovala elektrotechnika a počítače, proto jsem nastoupil na Fakultu Elektro techniky a Informatiky, kde jsem studoval obory automatizace, řízení, kybernetiky a biomedicínského inženýrství. Během tohoto studia se mi naskytla příležitost vycestovat do zahraničí na krátkodobé stáže v Holandsku a Belgii. Toto se mi stalo osudovým a byl jsem vyslán prezentovat na mezinárodní konference a později dokončit studium v Dánsku na Danish Technical University, kde jsem v roce 1997 sepsal a obhájil moji diplomovou práci na téma neuronových sítí.

Po návratu do České republiky mi hrozil nástup na povinnou základní vojenskou službu, i když jsem nastoupil na post-graduální doktorandské studium. Již jsem měl zkušenosti s mezinárodními stážemi, tak jsem na rok vycestoval do Mariboru ve Slovinsku. Ministerstvo Obrany bylo neúprosné a domáhalo se mého nástupu na vojenskou službu. Proto jsem využil další stáže, ale tentokrát až za kanál do Velké Británie. Zde jsem dokončil doktorandské studium, ale pokračoval jsem jako samostatný vědecký pracovní na univerzitě v Salfordu.