Střípky z dětství mého tatínka
Ema Novotná
30.12.2024
Vyprávění ze života mého tatínka a jeho dětství na venkově.
Jaké bylo tvoje oblíbené místo na hraní?
Když jsem byl dítě, měl jsem několik oblíbených míst, kam jsem si chodil hrát. Nejčastěji jsem chodil na hřiště, kde jsme se potkávali s ostatními kamarády a vymýšleli jsme tam různé aktivity, co nás měly zabavit. Pak jsme také chodívali k rybníku, a tam jsme chytali ryby, házeli kamení do vody nebo jsme se tam chodili koupat. Hrát jsem si ovšem mohl až byla doma hotová práce, kterou mi zadali rodiče. Měli jsme totiž hospodářství a hospodářská zvířata, o která jsme se museli všichni starat.
Jaká byla tvoje oblíbená hračka?
Když jsem byl malý, tak moje oblíbená hračka bylo vlastně cokoliv, co mě dokázalo na chvíli zabavit. Bavil mě fotbal, který jsem chodil hrávat za fotbalový klub, chodil jsem do střeleckého kroužku, kde jsme stříleli ze vzduchovky, ale také jsem chodil do Junáka, jezdil jsem na kole a dělal další různé aktivity. Moje nejoblíbenější hra byla ale Merkur, ze které jsem si rád vytvářel různé stavby a útvary.
Co jsi nejraději dělal o prázdninách?
O prázdninách na vesnici to bylo stejné, jako když prázdniny nebyly, pouze s tím, že jsme nechodili do školy. Takže ráno jsme se museli postarat o zvířata a hospodářství a splnit úkoly od rodičů a pak jsme vyráželi do ulic. Sešli jsme se zase na hřišti, tak jak jsme se den před tím domluvili, v určitou hodinu, protože neexistovaly žádné mobily ani sociální sítě, a tak jsme se museli domluvit vždy den dopředu. Maximálně pokud jsme měli zájem, aby přišel ještě nějaký kamarád, který nepřišel na sraz včas, tak jsme pro něj přišli domů, a když nemohl ven, protože měl ještě nějakou práci, kterou neměl hotovou, tak jsme mu pomohli, aby mohl jít s námi ven. Zase jsme chodili hrávat fotbal, jezdit na kole nebo v lese jsme stavěli různé bunkry. Také o prázdninách přijížděli do naší vesnice kluci a holky z města, se kterými jsme se skamarádili a chodili jsme si s nimi hrát třeba do stohu slámy na pole.
Jaká jsi měl domácí zvířata, když jsi byl malý?
Když jsem byl malý, měli jsme doma spoustu zvířat. Měli jsme již zmiňované hospodářství, takže bylo normální, že jsme měli doma takou malou ZOO. Měli jsme prasata, slepice, kachny, husy, králíky, kočky, psi, andulky, a já jsem měl ještě taky křečka a holuba kterého sem vyhrál v tombole. Vím, že dříve jsme mívali ještě koně a krávy ale ty si já už nepamatuju.
Měl jsi v dětství nějaké zvyky nebo tradice, které sis oblíbil?
Na vesnici jsme měli spoustu zvyků a tradic, které jsme zažívali a nepřišlo nám nějak divné, že je dodržujeme, protože jsme na ně byli zvyklí. U nás na vesnici se spousta z těchto tradic dochovala až do dnešních dní a dále se tam dodržují, jako například hody, pálení čarodějnic nebo třeba zabíjačky.
Co bylo v tvém dětství považováno za cool nebo populární mezi ostatními dětmi?
V mém dětství to bylo trochu jiné než dnes. Cool věci byly většinou ty, které jsme měli jen my nebo jsme si je mohli vyrobit vlastníma rukama. Nebo když jsme v něčem vynikali víc než ostatní, třeba ve sportu. Třeba jsme si vyrobili ze starého kola kolo s volantem. Místo řidítek jsme přidělali volant, který jsme našli na smetišti, přidělali jsme dvojté sedadlo a jezdili jsme na kole s volantem. To bylo hodně cool. Různě jsme se předváděli třeba na kolech, kdo umí ujet delší vzdálenost po zadním kole nebo třeba kdo přeskočí větší vzdálenost z jednoho břehu potoka na druhý nebo kdo vyleze rychleji a výš na strom.
Měl jsi nějaké oblíbené jídlo, které jste doma dělali?
Pamatuju si, že maminka pekla buchty, domácí koláče, měli jsme svoje domácí uzené maso, klobásy a podobné lahůdky. V obchodě jsme měli rádi Vitacit, žvýkačky Pedro, bonbony BonPari a další podobné sladkosti. Taky si pamatuju, že když k nám přijely kolotoče třeba na hody, tak jsme si kupovali cukrovou vatu nebo turecký med, a další různé pochoutky.
Jaký byl tvůj vztah k sourozencům?
Můj vztah k sourozencům byl celkem pestrý. Protože mám 5 sourozenců, nikdy jsme se doma nenudili. Když ti nejstarší povyrostli na tolik, že se mohli postarat o toho mladšího, tak ho dostali k opatrovaní, ale ne vždycky to dopadlo úplně dobře. Jednou mě třeba starší sestra vezla v kočáře, přitom jela na kolečkových bruslích a omylem mě vyklopila. Já jsem zase trochu nezvládl uhlídat svého mladšího bratra a při jízdě na tříkolce on chudák sjel do potoka. Tam ale naštěstí nebylo moc vody, takže se nám ho podařilo rychle zachránit. On pak doma říkal mamince, že spadl do moře. A tak se u nás stále něco dělo.
Pamatuješ si nějakou nepříjemnou nebo vtipnou školní příhodu?
Pamatuju si na spoustu vtipných ale i pár nepříjemných školních příhod. Jedna z nepříjemných školních příhod byla, když jsem omylem ve škole rozbil okno. Seděl jsem na parapetu a dělal, že jako odsunuju skříň, která byla přede mnou, a jak jsem se zády opřel, no tak jsem zády vysklil okno. Taky se pamatuju na událost, která nás ze začátku všechny trochu mátla. Když jsme ve škole oslovovali učitele “Soudruhu učiteli” a “Soudružko učitelko”. Ale najednou v polovině 4. třídy nám řekli, že od teď jim budeme říkat “pane učiteli” a “paní učitelko”, což jsme zprvu nechápali, ale později nám to rodiče doma vysvětlili.