Rozvoj informatiky podvazuje tvořivost lidí a ničí staré tradiční zvyky, zplošťuje život , přináší nové tradice, cizí a špatně chápané, Haloween Santa Claus, Valentin. Platí to o chování lidí, ale i o pestrosti života, globálnímu obchodu, tradičnímu stravování, oblékání i jazyku. Byly doby kdy se lidé museli o svoji zábavu starat sami. Rok byl plný příležitosti k shomažďování a stykum lidí.
1. Nový Rok,. V pranostice pokročil návrat slunce o slepičí krok. Byl to den vzájemných gratulací a přání všeho dobrého v nastávajícím roce. Příležitost k dobrým předsevzeti a k slibům opuštění špatných návyků.
7. 1. Tří králů příležitost pro kluky. Dávno před tím se obnovovaly nebo vytvářely nové trojice představujíci tři mudrce či mocnáře z východu. Ti nový to měli těžké a Ti staří je do svého starého rajonu nepouštěli a obyčejně si svoje nástupce vybirali. Tradiční říkanka o černém vzadu byla přednášena s naději na odměnu a tak to byl druh koledy. Za to opatřili vstupní bránu či dvéře nápisem K + M + B + datum roku. Mělo se to psát svěcenou křídou. ale jak upadal vliv církve na školu stačila mudrcům křída ozmutá ve škole.Ostatně ten zvyk ještě žije. už uplně zbaven náboženského obsahu. Na Tři krále církevní zvyk povoloval likvidaci vánočního stromku i schudými zbytky. Do té doby to bylo jako se stromem poznání, který Adama a Evu vypldil z ráje, ale děti dokazovaly, že je to jako s jejich pra- pra-prarodiči. Až do druhé války končily vánoční prázdniny. Jestli součatní žáci závidí, nechť si uvědomí, že jsme chodili do školy i odpoledne a i o sobotách. Náplast byla ve volném čtvrtku. Mládež bohatě využívala zamrzlých rybníků a proháněla se na bruslých, téměž všechny byly na kličku a vyžadovaly pevné boty a ty nebyly zdaleka u mnohých kluků zamozřejmostí. "Džeksny" nebo dokonce nože tedy brusle připevněné k botám byly velkou vzácností Také hokejku neměl mnohý malý Maleček, Tožička, Bukna Jak se všichni ti naši tehdejší Jágrové jmenovali.
Období plesů, bálů a šibřinek. Nebylo jedné organizace, spolků, později politické strany, aby nepořádala v lednu svoji taneční zábavu. Byla to takřka povinost se na tento podnik dostavit vyciděni, oholeni, navoněné, napudrované, nalíčené, byla to slastně u našich maminek jediná příležitost v roce, kdy sáhly po kosmetice. Organizace se předháněly v získání kapely která měla dobrou pověsť! Bylo zapomenuto ( na ten večer) na spora a rozdílné názory. Sokolové chodili na plesy Orlů. DTJ a naopak. Dokonce agrárníci a národní socialisté tančili i na všedělnickém plese komunistů. My děti jsme čekaly až se rodoče vrátí. Přinesli pytlík studenské směsi, nugátu či oříškovou, nebo mléčnou čokoládu. Také banán. pomeranč tehdy dosti vzácné.
Pole odpočívala v spižírnách dosud visely štůčky masa z čuníka, seníky ještě téměř plné a tak lidé " z polí se živící" odpočívali, opravovali nářadí, chystali se na jaro. Ti bohatčí občas projeli końská spřežení pro dříví do lesa nebo na vyváželi hnojivo na zasněžená pole.
Ú N O R
Nejkratší měsíc se v radovánkách a povinostech od ledna v převážné části se nelišil. Lidová pranostika že o Hromnice musí skřivánek vrznout i kdyby měl zmrznout. Co byly Hromnice? Ukázka jak se držely staré pohanské zvyky byl to svátek boha hromu Peruna. Katolíci slavli ten den. Uvedení páně do chrámu. Toho dne se světily hromničky, zdobené svíčky, které měli zahránit zapálení stavení od blesku. Hrával jsem si s takovou docela malou až se ozdoby z barevného vosku odrolily a bylo po kráse. Musela být doma už po prarodičích. Druhá polovina měsíce byla už první předehrou jara. To bylo svatého Matěje o němž pranostyka říká, že ledy láme nenajdeli jenadělá je. To už někdy nastala nebezpečná zábava pro kluky na zesláblém ledu se rupalo.. Cíl? Rozlámat souvislou plochu ledu- To někdy skončilo ledovou lázní, Rybníčky našeho dětství byby mělké, mokré šaty nepříjemné. Jakmile se ozval u rybníka řev, svědčilo to o nedobrovelé koupeli. Byli specialisté kteří koupel zažili opakovaně. Měli smůlu a nebo byli příliš odvážní. Bylo zajímavé jaké vlny klukovská řada dovedla na ledu udělat. A pak stačilo opozdilci jen na takovou vlnu šlápnout.
B Ř E Z E N
Bylo ještě plno sněhu, ale na jívách už vyrážely kočičky. Ve škole se připravovala sláva. Školní orchestr nacvičoval slavnostní skladby, učili jsme se básničky. V sokolovně byla sláva. Bylo koho slavit 7. března měl narozeniny president T. G. Masaryk. Byl pro nás opravdu tatíčkem, ať si z toho dnes ptopí posměšky kdokoli. To až o mnoho později se 8. března slavil den žen, původně svátek hodné úcty, profanovaný komunisty. Těm posloužil k vytěsnění památky na prvního presidenta a tvůrce ideje samostatného státu.
12. březen byl v našem kalendáři svátek svatého Řehoře.pranostika říká, že šelma sedlák který kolem toho dne neoře. Chyba - tento požadavek by oprávněný za Juliánského kalendáře. Kalendář náš Gregoriánský je zpožděn o třináct dní, což pro jarní orbu už je vhodný termín. (Juliánský kalendář si ponechala pravoslavná církev - proto Rusové slavili říjnovou revoluci v listopadu.
Vraťme se na chvíli k rybníkům. Tady nastala druhá fáze ledové éry. Jezdilo se na velkých krách - "lodnicích". Souvislá vrstva ledu byla rozlámaná a plavební dráha se musela vytvořit. Kry se zasouvaly pod sebe, až na lodnicích bylo možno brázdit louži, která se v klukovské fantasii proměnila v širé moře.. Led byl křehký, nebezpečí bylo větší. Co se pamatuji nikdo se neutopi. To už se příroda opravdu probouzela. Čas se nachýlil k největšímu svátku křesťanů - Velikonocím. Je to pravda, Jen někdy Velikonoce jsou pohyblivý svátek, jsou závislé na fázích měsíce slaví se první neděli po jarním úplňku. Zatím tady je ještě masopust doba radovánek, tance a dobrého pití. Končí masopustní nedělí. Nazítří je den vyhrazený a tak někdy jsou i Velikonoce až v dubnu. Je to stařecká nostalgie, nebo skutečně to byla doba vlahých deštíků, po kterých se zdálo, že vytahují stébla trávy a jásavě zelené listy stromů?
D U B EN
První aprij! Vyvézt aprijem to byla touha všech. Někdy to byly dost kruté jak se říkalo kanadské žertíky. Posílali se mladší kluci pro semtele, pro komáří sádlo a podobné šprými. Vyřizovaly se falešné vzkazy. Kromě dávek žluči v krvi, nebylo větší škody.
Dejme dubnu kus velikonoční slávy o kterou ho někdy připravil březen. Naše matky připravovaly mazance a beránky z nadýchaného těsta . Mazance se ve větších rodinách vozily do pece k pekařům. Beránek se za našeho velkého zájmu pekl doma .Ženy a dívky (i někteří parádníci) měli starost co si vezmou na vzkříšení nového na sebe. aby je beránek nepokakal i kdyby to měl býti šátek, rukavice, botky. Ještě jsem zažil s klukovskou partou o Bílou sobotu pobíhání kolem kostela a výrobu slušného rámusu řehtaček, kladívek všech typů od ručních až po důmyslné trakturky.. Zvony totiž odletěly do Říma. V kostele všechny kříže s Kritem byly zahaleny do fialových závěsů. To vše, aby se zvony mohly slavnostně rozeznít o Vzkříšení, jedné z mší, kdy kostel praskal ve švech. Jinak to byly svátky pro všechny vyjma žaludek a zařívání.Zvláště o Hod boží se i v chudých rodinách skutečně hodovalo. Druhý den byl svátek chlapců a pohroma pro děvčata. Předem se pletly hodovačky, metly a ...Chlapci vyrukovali na děvčata, aby byla celý rok čerstvá a potom pohyblivá dostala výprask. Většinou symbolicky, ale byli i kruťasové. Kluci se učili dlouhé koledy obyčejně o zajíčkovi, který nesl z velké dálky králíčkovi malovaná vajíčka a obcházeli známé i neznámé a koledovali. Odměnou byla vařená vajíčka, někdy to byly malované kraslice. Ty si vyměňovaly dvojice, které poutalo pouto z nejsladčích. Za války to byl oblíbený verš. "Vajíčka jsou na lístky", dejte radši penízky. A tak se ze starého obyčeje, stala obyčejná žebrota.
30. dubna se opakoval zvyk vyvádění aprilem, velmi stará pošetilost o které je záznam už ze 17. století. Mnohé přátelství končilo netaktním "vyvedením" vystavující příjemce posměchu. Konec měsíce ale korunovala filipojakupská noc. V tu dobu měly na pokraji obnovy přírody prý nečisté síly velkou moc. Zaháněly se pálením čarodejnic. Dlouho před tím dnem sháněli chlapci stará košťata (někdy při nepozornosti majitele i košťata zcela zánovní. Ta se pak u ohně máčela dokolmazi a starého oleje. Soutěžilo se kdo vyhodí zapálené koště - čarodejnici. výše. Hořící proutí vytrářelo na tmavé obloze bizartní smyčky. Pak se skákalo přes oheň. Což někdy skončilo puchýři na sedacích partiích. Během let nahradily košťata lampiony v rukou školní mládeže. Když palivo vatry nahradily hořící pneumatiky, bylo po zbytku poezie. V tu noc jsem se usadil za komínem rodného domku a pozoroval jak se postupně v mavé krajině rozžíhají ohníčky i ve vsích notně vzdálených. Nebylo tehdy před osmdesáti léty tolik světelného smogu.
Jiří Pergl