Příběh mého dědečka
Dominika Lochmanova
12.9.2021
Tento příběh vypráví o tom co si můj dědeček zažil u PTP.
Můj dědeček BK narukoval do Rimavské Soboty 5. října 1949. V té době byl členem KSČ, kam se dostal známým spojením sociálních demokratů s komunisty. V březnu 1950 byl zařazen do Břeclavi k 15. pěšímu pluku Jana Koziny, byl zbaven zbraně a odvezen do Ostravy. Toho dne se stal příslušníkem Pomocných technických praporů (PTP). PTP sloužily k internaci a převýchově politicky nespolehlivých lidí. U PTP byl přiřazen do dolu Hlubina na kopání uhlí. Sám přiznává, že když poprvé stál u těžní klece, měl strach. Hlavně proto, že u PTP platil nepsaný zákon, který pravil, že návrat vězňů není nutný.
V roce 1951 byl dědeček zavalen v dole v devátém patře. Spolu s ostatními byl obviněn z toho, že se nechali zavalit úmyslně, aby se dostali pryč z PTP. Byl zraněn a na léčení se dostal zpět do Brna, kde mu lékaři zachránili levou ruku. Na lékaře Drápelu, Knesla a Medřického dědeček proto vždy s vděčností vzpomínal. Rodina v té době o jeho zranění a hospitalizaci informována nebyla.
Později se dědeček dozvěděl, že k PTP se dostal, protože byl synem živnostníka. Měli strojovou výrobu pleteného zboží a jeden ze zákazníků je tenkrát udal. Nemohl uvěřit svým uším, když se dozvěděl ono jméno. Jednalo se o člověka, kterého i s celou rodinou velmi dobře znal. Do té doby ho považoval za seriózního člověka. O koho se jednalo věděla jen babička, nikomu jinému jméno dědeček nikdy neprozradil.
Když se 21. října dostal domů od PTP, vystoupil z KSČ. Měl problém si sehnat práci. Nemohl ji najít zejména kvůli své minulosti u PTP. Nakonec mu práci pomohli sehnat přátelé JL a MD. Byl jim za to velmi vděčný.
Závěrem bych ještě ráda uvedla dědečkův názor na komunismus. Dědeček za svůj nelehký život došel k názoru, že komunismus je nemožný ze dvou pohledů. Nyní jej cituji: „První pohled je, že jej nemohou uskutečnit primitivní národy, neboť jsou primitivní a zůstává zde primitivní centralismus. Druhý pohled je takový, že vzdělanci se dostanou ideologickým mechanismem do takového stavu, který zavání patologií. Odborně řečeno patologický centralismus, čili ani primitiv ani vzdělanec.“