Kamarádova babička vyprávěla příběh jak na konci války, nebyla si už přesně jistá kdy se to přesně událo, ale podle ní se musel se blížit konec války. Tak někdy v tenhle čas přepadli ruští partyzáni spolu s několika dalšími lidmi a s dědečkem kamarádovi babičky četnickou stanici v Uherském brodě. Ze stanice chtěli vzít zbraně, munici a nějaké další vybavení. Naneštěstí jeden ruský partyzán vzal nějakou minu nebo granát ( možná to bylo něco úplně jiného, ale jistě se jednalo o nějakou výbušninu) a protože s ním neuměl pracovat, tak jí omylem odjistil. Pak, když uslyšel tikání tak hned začal na ostatní řvát ať utečou. Jako poslední se z budovy dostal babiččin dědeček, toho protože běžel poslední přivřely vrata, ale naštěstí se ven dostal bez větších zranění. Partyzán, který byl odpovědný za výbuch takové štěstí neměl a v budově zůstal. Podle kamarádovi babičky, výbuch zničil skoro celou budovu, za to nejspíš mohla munice a další výbušniny, které v ní byly. Na konec našli partyzánovu tělo pod hromadou sutin.