PEJSKOVÉ V ROLI NENAHRADITELNÝCH SPOLUBOJOVNÍKŮ

Ota Ulč

Člen Českého PEN klubu Otto Ulč, poslal 11 příspěvků Národní kronice. Přinášíme vám je na pokračování.

Ota Ulč
PEJSKOVÉ  V  ROLI   NENAHRADITELNÝCH  SPOLUBOJOVNÍKŮ
Koncem loňského roku (13.12.2012)  vyšel můj článek "Pes přítelem nebo nepřítelem" a nejeden čtenář vyjádřil překvapení, že tento Ulč - zpravidla pesimistický protiva,  se dovedl o některých čtvernožcích vřele vyjádřit.
Jakožto neurotik, značně alergický na jakékoliv štěkání,  před   hlučnými  zvířaty dávám přednost těm němým.  Ovlivněn kinematografií, nezastírám svou zaujatost proti hafanům ,  zakusujícím se do vězňů  v koncentrácích, různých gulazích, ve službě dřívějších strážců našich hranic míru , dychtivých likvidovat opovážlivce,  tehdy se snažící uniknout z bolševické klece. Jenže život  poskytoval  příležitost  vidět i jinou realitu:  zvíře neútočící, nezakusující, ale ve věrné službě chudákům, které osud připravil o zrak. 
Máme na vybranou:  dogy, dobrmany, rotweilery, zuřivě si počínající vlčáky nebo  neagresivní bernardýny,  dobrácká buldocká stvoření s churchillovskou vizáží . Všemožný  výběr - od prý pramálo inteligentních  chrtů  vzdor jejich  elegantním postavám a matoucí aristokratické pověsti, až po pajdající, permanentně rozvřeštěné  voříšky či kvičící navoněné mopslíky.
Veleužiteční, věrně sloužící, nezřídka s trpělivostí až do hrobu.  Přátelé a nezřídka i spolubojovníci.  Již v začátcích americké historie, pionýři ve snaze se zbavit britského kolonálního jařma,  ponoukali své čtvernohé spojence, aby  vyčenichali  a úspěšně ztrpčovat  existenci   nemilovaných červenokabátníků..
Sloužili v první a druhé světové válce a ve všech  těch  dalších. V té vietnamské, deset tisíc takových bojovníků tam bylo nasazeno - a jejich zásluhou  víc než deset tisíc  lidských životů  bylo zachráněno:  dovedli vyčenichat  důmyslně kamuflované pasti se smrtelně ostrými bambusovými hroty,  zaminované tunely,  skladiště zbraní,  varovat před léčkou, důmyslnými přepady, nezřídka odtáhli  zraněného vojáka do bezpečí .     
Od té doby pokračují další jakkoliv nevyhlášené války - ta v Iráku oficiálně jíž skončila,  ta afghánská , nyní již desetiletá, stále pokračuje. Naprostou většinu   smrtelných zranění způsobí tzv. IED - Improvised  Explosive Device, po domácku vyrobené výbušné substance, zejména calcium  ammonium nitrate,  zahrabané pod vozovkou,  pod vojáky užívanou pěšinou. Tyto tzv. homemade explosives (HME), jichž   odhadovaných 80 procent  jsou psi chopni i hodně hluboko pod povrchem vyčenichat. 
Pes a jeho lidský handler  jsou ve stálém kontaktu . Tato zkušenost se vzájemným spoléháním na vlastní život vytváří  až  intenzivní emocionální  porozumění. Odborníci se ale vesměs shodují v názoru, že přílišná emocionální vazba je ke škodě efektivnosti  zamýšlených zásahů. Před příliš  oddaným , loajálním psem lépe dát přednost odtažitému robotu, který metodicky se soustředí na pátrání po oněch HME.
-     -     -
Smithonian Institution, autorita tuze vážená, v čele s kancléřem (Chancellor), jímž je předseda  Nejvyššího soudu (Chief Justice of the United States),    už 44 roků vydává výtečný časopis Smithonian.  Prozatím nejposlednější výtisk (červenec - srpen, 2013) obsahuje studii   Joshua Levine s názvem "The Education of a Bomb Dog" s podrobnostmi, o nichž jsem neměl tušení. Nejsem kynolog, natož pak kynofil, pohroužený do psí nauky .. V této své prezentaci nutno se potýkat  s výrazy, jejichž český ekvivalent  ve slovnících nenacházím, (Například GLABS - kříženec Labradora a Golden retriever - "zlatý co"? Podstatné jméno "retriever" se mi objevuje v osmi podobách, nejbližší  pouze sloveso "aportovat o psu".)
V současné době v USA funguje 160 teamů  elitních MSA akademií (iniciálky  podle  "conflict zones" v nynějším světě), k výuce psů s označením EDC - explosive detection canines, všeobecně ale známých jako "bomb dogs" - takto hutně, neelegantně.
S tréningem vybraných svěřenců se začíná  v jejich  věku jednoho a půl roku, každému přidělen jeden handler po dobu osmi až devíti roků.
Neexistuje  lepší čenichající stvoření než právě pes, k tomu anatomicky,  fyziologicky atd. vybavený 300 miliony olfactory cells - "čenichajících buněk" -  je  jich padesátkrát víc, než  máme k dispozici my, čenichající lidští tvorové. Rovněž  ústní prostor k takovým aktivitám  je čtyřicetkrát větší, měřeno od čumáku až k hrdlu.  Rovněž psí mozek se 35 procentní schopností identifikovat všemožné pachy, je vhodněji uzpůsoben, než ten náš lidský s pouze pětiprocentní rozpoznávají kapacitou.
Od pracovníků výzkumného střediska Canine Detection Research Institute na Auburn University se ale dozvídáme,  že na brilantní talent detektivního černichání
psi nemají monopol.  Předčí je sloni se schopností encyklopedického  rozpoznávání všemožných pachů, výtečné jsou též myši, krysy, šakalové. Nikdo z nich se ale psům nevyrovná v jejich motivaci..  Buď je přitahuje  pochvala, jež se jim dostává,  u jiných, zejména věčně hladových Labradorů  je odměnu jídlem, které okamžitě zhtnou,  ale tou nejpůsobivější motivací je pocit autentického potěšení se takovým úkolům věnovat.
Mezi všemi odrůdami oněch EDC (explosive detection canines) nejlíp se uplatňují  němečtí ovčáci a Labrador retrievers.  Ovčáci přijímají kritiku, Labradoři nikoliv. Oni golden retrievers, svým čenichajícím talentem  přetrumfnout jakoukoliv  konkurenci. Jsou také ti nejinteligentnější, což ale má tu nevýhodu,  že to občas bývají tvrdé palice, trvající na svých momentálních preferencích. Pěstitelé se rozhlížejí po ideálním typu, jenž se jim jeví  v podobě onoho Glabs - zkřížení golden retriever s Labradorem.
-      -     -
Jejich zásluhou se již podařilo odvrátit mnohé katastrofy.  Tak se například už v roce 1972 zasloužil německý ovčák jménem Brandy. Tehdy v New Yorku na mezinárodním  JFK letišti, anonymní telefonát oznamoval  nebezpečí  výbuchu několika letadel společnosti TWA, jež by se ale dalo odvrátit výkupným dvou milionů dolarů.  Došlo k přerušení dopravy, letadla již   ve vzduchu se vracela k přistání.
Ovčák Brandy krizi vyřešil okamžitým zamířením k letu číslo 7,  k zavazadlu s označením "crew", majetku posádky, s obsahem C4 třaskavin.
Mezi hledanými substancemi  je i  český, světově proslulý Semtex.
Opakování  zkušenosti při výcviku, s pravidelně poskytnutou odměnou, se zafixuje  v psí mozkovici. Důraz je na repetici, tak jak I.P Pavlov naléhal.
MSA program s hrstkou psů započal v roce 1987.  V roce 2000  existovalo pouze 15 teamů. Po 11.září 2001  došlo k podstatnému   rozšíření takového úsilí. V současné době, takto trénovaných a do pátrání zapřažených psů je odhadem kolem 10.000.  V roce 2007 armádní veterináři  začali pozorovat známky únavy, jíž se pak dostalo  klinického označení  písmeny PTSD (canine  post-traumatic stress disorder) se symptomy , porovnatelnými  s dopadem na veterány  po návratu z Iráku či Afghánistánu. Počet takových případů  se rozrůstá, prozatím se  pohybuje v rozmezí 5 až 10 procent.
Dosud neutuchá snaha i  tuto  psí službu  totálně zmechanizovat, odlidštit.  Jestliže se již podařilo nahradit piloty  automatem, ovládajícím   z tisícekilimetrových vzdáleností, proč nevymyslet   stroj, který by nahradil   citlivý psí nosánek?
Ministerstvo obrany se zabývá projektem známým jako Dog's Nose - effective technology based on fluorescent polymers čili něco, čemuž vůbec nerozumím.  Již komerčně  zpracováno, v podobě produktu jménem Fido X3, vlastněném  společností FLIR Systems. Již 3.500  takových vynálezů se podařilo prodat do Iráku a Afghanistánu.
O jejich výkonnosti dosud nic známo. Lépe dále  přednost dávat psímu nosu.
KONEC