Májka

Věra Krajíčková 22.10.2013

Vzpomínky na Sudovo Hlavno

Jak jsme hlídali májku
„Když jsem byl mladý, pořádali jsme ve Hlavně každý rok Máje. V pátek odpoledne se jelo do lesa pro smrk s valníkem a dvoukolákem na podložení špičky, aby se nezlomila. Když jsme smrk přivezli na náves, oloupali jsme pomocí pořízů kůru, aby byl kmen krásně světlý. Děvčata ozdobila smrkové větve barevným krepovým papírem. Smrk jsme stavěli pomocí žengrutů a dlouhých žebříků. Nebylo to nic jednoduchého, strom měřil obvykle kolem 25m. Pomáhali mladí i starší chlapi z vesnice, ti dříve narození nám radili, jak správně májku podepřít. Postavený strom se musel celou noc hlídat, protože bylo zvykem, že kluci z okolních vesnic se snažili májku pokácet, což byla pro vesnici, kde májku neuhlídali, velká ostuda. Jeden rok se nám tahle nemilá věc taky přihodila – hlídali jsme májku až do 5 hodin do rána, potom jsme se šli domů vyspat s tím, že už se nic nepřihodí. Za Turkovou zahradou asi leželi schovaní kluci ze sousedního Kostelního Hlavna a jen jsme odešli, májku nám podřízli. Před obědem jsme proto museli rychle do lesa pro nový strom, aby se odpoledne mohly Máje se vší parádou konat a měli jsme co kácet. Musím říct, že i my jsme na oplátku jezdili do sousedních vsí a májku tam tajně káceli. Byla to taková vzájemná rošťárna, později jsme se tomu s přespolními kluky vždycky společně zasmáli. Patřilo tehdy ke klukovské cti, uhlídat ve své vsi májku.