Dětství mého dědy

Můj děda Stefan se narodil 22.9. 1941 ve Wisle, v Polsku, zde jeho otec pracoval jako nadlesní v Beskydech. Praděda v průběhu války skrýval v lesích partyzány, ale v roce 1943 byl udán jeho sousedem a přišlo si pro něj gestapo. Odvezli ho do Českého Těšína, kde byl 14 dní zavřený a mučen. Po návratu domů strávil s rodinou poslední 2 měsíce. než si pro něj přišlo gestapo podruhé, to bylo naposled co děda viděl svého otce, ten dne 14.1. 1944 umírá v Osvětimi.

Po smrti otce byli gestapem vyhnáni z Beskyd a museli se vrátit zpět k prababiččině rodině. Když dědovi bylo 6 let, tak byl jeho mamince domluven sňatek s novým mužem, ten dědu nikdy nepřijal za vlastního. Často dědu bil a nenechával ho si hrát s ostatními dětmi. Každý den musel v 5 ráno vstát a před odchodem do školy jít pást krávy a po návratu ze školy musel jít pracovat na pole, když odmlouval, tak mu nevlastní otec popálil ruce na kamnech. V 15ti mu nevlastní otec nedovolil jít dál studovat, rozhodl se, že by měl začít pracovat, tak z dědy udělal horníka.

Později se děda, kvůli strachu o svůj život rozhodl, že nechce být horníkem, a proto si dodělal odborně učiliště a stal se zámečníkem. Navzdory všem překážkám si na svůj život můj děda nikdy nestěžoval a vždy se o mne staral, tak jak si přál, že by se o něj staral jeho nevlastní otec.