Dovolte mi, abych vám představil svou rodinu a to, jak vypadala před 35 lety. Psal se rok 1979. Mojí mamince, která se na fotce směje od ucha k uchu, bylo právě 6 let. Vedle ní je můj strýc Robert, maminčin bratr. Robert je o 3 roky starší než maminka, a tak mu tehdy bylo 9 let. Tedy, ve skutečnosti mu bylo 8 let, jelikož je tato fotka z 24. prosince a Robert oslavil své narozeniny až 28. prosince. V čele sedí moje stále krásná babička. Dědeček je za fotoaparátem, a tudíž na fotografii chybí. Naproti mamince si určitě všimnete mojí prababičky. Bohužel jsem ji nikdy nepotkal. Zemřela 2 roky před mým narozením. Vedle ní sedí pradědeček a toho jsem také nikdy osobně nepotkal. Fotka vznikla v rodném domě mé maminky. Narodila se v Teplicích do nádherné secesní vily. Vilu koupil můj pradědeček z dědečkovy strany. Byl to velmi vážený dětský lékař, který získal cenu J. E. Purkyně za svou práci. Ve vile vyrostla nejen moje maminka, ale také můj dědeček.
Vánoční tabule byla prostřena v jídelně, která byla na tehdejší poměry velká, na stropech byly nádherné ozdobné štuky a celá byla obložena ebenovým dřevem. Maminka mi vyprávěla, že babička každý rok vilu nádherně vánočně vyzdobila. Vánoční stromeček byl živý a ohromný. Zdobil se koulemi a také figurkami z vánoční kolekce. Prý byly z čokolády. Určitě si všimnete, že stromeček nesvítí, jelikož tenkrát světýlka ještě nebyla. Zapalovaly se totiž svíčky.
Vánoce v roce 2012
Vítám vás u mě doma. Fotografie vznikla před 2 lety v Průhonicích. Bylo mi 11 let. Za fotoaparátem je moje maminka, a tak bohužel nemůžete vidět, jak se holčička z první fotografie změnila. Stále se ráda směje od ucha k uchu, ale už se u toho tak nekření. Také nenosí brýle. Když jí bylo 10 let, jeden velmi šikovný profesor jí oči operoval. V čele stolu sedí můj dědeček. Dědeček byl velmi šikovný chirurg, byl primářem chirurgie a také ředitelem teplických lázní. Rád si s ním povídám, protože toho hodně ví a zná. Vedle dědečka sedí David, takový můj skoro tatínek. Moji rodiče se rozvedli, když mi bylo 5 let, a Davida jsem poznal v roce 2009, od té doby s námi žije a je moc prima. Nejlepší je, že spolu chodíme na hokej do O2 arény. To mě baví. Sebe asi představovat nemusím, ale pro ty, kteří by mě nepoznali, vedle Davida sedím já, Alex Carr, osobně. A vedle mě je moje babička. Babičku mám moc rád, je hrozně hodná, i když umí být také pěkně přísná. Umí mě pochválit, a když potřebuji pomoct, není jí to nikdy za těžko. A vedle babičky je moje malá sestřička Olivia Anna. Olivka je hrozně prima a máme spolu krásný vztah. Olivka je o 4 roky mladší, a tak jí na fotce bylo 7 let, tedy je o rok starší než maminka na první fotografii.
Jinak naše Vánoce jsou velmi podobné těm, které slavila moje maminka. Naše rodina drží tradice. Jíme u krásně prostřeného stolu, nikdy nechybí adventní věnec, který dělá moje maminka. Jenom, náš stromeček září mnoha zlatými světýlky a ozdobičky z vánoční kolekce nepoužíváme. Náš stromeček je ozdoben červenými koulemi a různými vánočními figurkami, které kupujeme různě po světě. Náš stromeček je nádherný.