První světová

První světová
 
Po vystoupení, poučení, že puška  je přednější než chleba a čtyři hodiny se šlapalo v blátě a dešti, přiblížil se les a byl dán rozkaz k odpočinku. Až do rána. Druhého dne  minuli jsme za pochodu několik vesniček až se sešeřilo a my slyšeli střelbu z pušek a kulometů. Aniž jsme tušili, že jsme v bitevním poli.

To už kousali vši. A viděli jsme první mrtvoli. Desátník mi poručil  mrtvému sejmout boty a pak sliboval jak si pomohl. Obklíčili jsme vesnici a zapálili, kdo utíkal byl zastřelen. Ve dne služba v bitevní linii a v noci jsme dělali hrobaře, měl to dělat „Červený kříž“, ale tam byli schováni protekční děti, které se strarali o své zdraví a radovánky. Za odpoledne pochováno 80 lidí. Dále jsme tábořili u Visly.. Na jedné straně Rusové na druhé Rakušané. Deset dní nebyl jsem zut. Po řádném umytí a rozřezání svetru jsem udělal nové ovinky na nohy . Ztratil jsem svůj pluk.

Byli jsme ohlušeni ranou a prudkým vzduchem, za námi se utabořilo těžké dělostřelectvo 8 km  za námi několik ran z těchto kolosů způsobilo zmatek na druhém konci v ruských liniích.

Brzy jsme se  přesvědčili o opaku z neviditelných pozic jsme dostali sprchu zer strojních pušek. Po dohotovení pontonových mostů a nepřitel byl nucen vyklidit pozici, postupovali jsme několik dní, při tom postupu jsem vypil.