"Oděv zakrývá tělo a odkrývá duši."

Dětství jsem prožila v prostředí dospělých a dobrého vkusu. Ovlivnilo mě
natolik, že od tří let mi nebylo lhostejné, jak se obleču.Proti vkusu mámy
jsem nikdy nereptala, neboť její vyhraněnost, pečlivost podtržena vůní
čistoty, ovlivnila moje bytí do dnešního dne.Pokud se mi do rukou dostane fotografie z dětských let,s úsměvem cítím nepříjemný pocit  při navlékání bělostně čistých punčocháčků. Slyším mámino domlouvání.

Po hedvábném dámském punčochovém zboží zdobeném švem se mi
stýská stále.Těžce jsem nesla dobu, kdy čisté hedvábí, vlna, anglický kord,bavlna i balonové hedvábí nahradila umělá vlákna.
Kdo neměl v té době šusťákový plášť,nebyl " in ".
.
Vůni pravé kůže miluji do dnešního dne, firmu "Baťa"mám stále pod kůží.
A barvy? Čistě bílá, sametová, modrá i černá ve všech odstínech je moje
"já", kruh života.
V době mých studií bylo gymnázium nahrazeno Jedenáctiletou střední
školou.Stále před očima vidím elegantního, šedesátiletého pana profesora pro výuku matematiky a deskriptivy.Vždy upraven dle mého  vkusu, s chůzí šlechtice.
Jeho rčení"Člověk je elegantní, pokud není nápadný", ctím stále více. S pousmáním si vzpomenu, kterak při zkoušení mé spolužačky přidal ke známce "dobrá" dovětek.

"Milá Aleno", prohlížejíc si její háčkovanou růžovou blůzku s úsporným
vzorem."Více přízy by neuškodilo". Tím bylo řečeno vše k její ploché,
hranaté postavě.Ovšem dlužno říci, že pro mne matematika a deskritptiva
byla plavbou Černým mořem,bez jakéhokoliv osvětlení.Goniometrické
funkce - moje španělská vesnice! Přesto že bratr architekt,s technickým
písmem na podtrženou jedna, já milovala volnost v kresbě, malování i
psaní.
Pan profesor mě se mnou božskou trpělivost.Zřejmě měl slabost pro
štíhlé tvary a dlouhé vlnící se vlasy dozrávajícího žita.Vždy před hodinou
deskriptivy, byla jsem připravena před sborovnou, kde mi bylo předáno
velké dřevěné pravítko s kružítkem.Po jeho boku jsem ho doprovázela
do třídy. Nu o maturitě z matematiky mě provází sny i v podzimu života !
Ovšem v posledním ročníku nadešla doba tak zvaného " zkracování ",
nejen u oděvů, postiženy byly i účesy. Kdo chtěl jít s dobou,při příchodu
ke kadeřnici prjevil přání:"Prosím o sestřih, "na hamleta ".
Aniž bych cokolivěk sdělila rodičům, využila jsem velkého úklidu po
malování celého bytu a splnila si přání. Ustřižené vlasy uložila do hedvábné krabice.Do dnešního dne v ní odpočívají pro náhodné použití.
Při příchodu domů, táta zrovna čistil lustry, mamka zajišťovala jeho
bezpečnost. S pozdravením "Dobré odpoledne" se zachránil seskokem
se žebříku.
Ve škole t o bylo jednoduché. Pan profesor, vida svoji studentku,suše
pravil:"Počkám, až dorostou vlasy." Potřebný materiál k výuce si nosil sám. Ovšem do maturity dorostly a já měla štěstí!
Doba zkracování se však nikterak nedotkla paní profesorky hudby.V mých
očích zralá šedesátnice, ovšem žena plná temperamentu, připomínala
mi rodilou Španělku.Snědá,hluboké jiskrné oči, tmavé vlasy.Oděna vždy
v pestrobarevné to'ny, kde převládala hnědá, zelená, červená a žlutá.Od
boků řasená sukně ke kotníkům zdobená umělou květinou. My studenti
jsme jí dali název "paní Kykyrykí".
Vskutku si žila po svém , nějaké mo'dní variace jí starost nečinily.Viditelná
byla v každém seskupení lidí. O ctitele neměla nouzi.

Nějaké páskovské úlety mě nikdy nepřitahovaly.Vždy mi byla blízká
elegance a střídmost.
Nechci se dotýkat mo'dy mladé generace,ale upřímně :ty krátké,nabírané
či různě skládané sukénky mi u ní chybí.Vždyť jejich krásné postavy si o
ně přímo žadoní.A kalhoty? V dnešní škále možností , je snadné jejich
využití vždy po zralé úvaze, k různému účelu, ne však za každou cenu.
Jen , pro bůh,ne rozstříhané, těm nepomůže ani drahý parfém !

Končím nejen s omluvou, koho se moje pero dotklo, ale se zdravým
úsudkem k zamyšlení !
""Oděv zakrývá tělo a odkrývá duši".
Děkuji za pochopení.