Můj Praděda Arnošt Knotek
Jan Ferbr
13.10.2014
Vzpomínka Jana Ferbra na jeho pradědu Arnošta Knotka. Příspěvek studenta Open Gate.
Můj Praděda Arnošt Knotek byl pro mě i pro naši celou rodinu velice významnou osobou. Ostatně každý, kdo si prožil nějaký strastiplný život v éře komunismu, by měl být uznáván a jeho příběh by mělo znát aspoň pár lidí. Tento příběh jsem si vybral, jelikož je to jeden z mála příběhů, které moje rodina má a hlavně kvůli tomu, jak naší rodinu celkově zasáhl. Také se mi příběh velice líbí a poměrně jsem se divil, když jsem se o příběhu dozvěděl, jelikož jsem věděl pouze pár informací. Poté, co mi táta tento příběh odvyprávěl, jsem si byl jistý, že o tomto příběhu napíšu a uchovám ho v paměti.
Kritiku důvěryhodnosti bych zhodnotil jako důvěryhodnou, jelikož všechny data sedí a i styl, kterým táta příběh vyprávěl, byl zajímavý a bylo vidět, že si to dobře pamatuje. Zároveň i podle toho, co jsem si přečetl na internetu nebo jsme si říkali na hodinách, mi každá drobnost pasovala do příběhu. Proto si tedy myslím, že je příběh pravdivý a opravdu se stal.
Můj praděda Arnošt Knotek byl po druhé světové válce bohatý živnostník, který žil v Rakovníku. Asi i proto, že jeho obor byl celkem zajímavý a děda ho dělal dobře. Živil se totiž obchodováním se zlatem a opravováním hodinek, což znamená, že byl hodinář a zlatník. Všechny obchody vycházely a pradědovi se dařilo až do roku 1946, kdy se k moci dostali komunisté. Postupně se dědovi přestávalo dařit a nakonec ho komunisté začali pronásledovat. Pronásledovali ho pravděpodobně jen z toho důvodu, že byl úspěšný a věděl, jak se pohybovat v oblasti podnikatelství.
5. července 1951 se narodil táta a ten den se komunisté rozhodli pradědovi prohledat dům. Jelikož nic nemohli najít, celý dům rozbili a i ty nejdrobnější věci vzali jako důkazy a praděda byl odsouzen i přesto, že vůbec nic neudělal. Byl odsouzen na 3 roky vězení, a když se dostal ven, nedostal vůbec žádnou práci. Celá rodina nemohla dostat žádnou z lepších prací, proto si moje prababička už nikdy žádnou práci nenašla. Praděda pracoval v uhelném dole, kde mu ani nebylo dovoleno se umýt a musel chodit domu špinavý, aby bylo vidět, jak je špatný. Uhelný důl byl od jeho domova vzdálen asi 65 kilometrů, takže každý den musel dojet tam a zpátky. Celá rodina byla diskriminována.
Následně táta začal chodit do školy. Všechno probíhalo jak mělo. Táta byl dobrým žákem a učitelé ho měli rádi. Ale když mu bylo 10, komunisté zase pradědovi rozbili dům ve snaze najít něco proti němu. Když dokončil základní školu a udělal příjímací zkoušky na gymnázium, bylo mu oznámeno, že se na gymnázium nedostal, i když měl jedny z nejlepších výsledků. Nakonec zbylo jedno místo a on jako jeden z nejlepších žáků se na gymnázium dostal. Mezitím praděda umřel, jelikož žil v depresích a nikdy se nesmířil s tím, že celá rodina o všechno přišla. Bylo mu jen 60 let.
Tátovi rodiče jsem nikdy moc nepoznal, jelikož moje babička, Arnoštka Knotková, umřela, když jí bylo 38 a dědu, Jaromíra Ferbra, sem viděl párkrát, když jsem byl hodně malý.
Pro tátu byl tento příběh největší školou do životaa proto se snažil co nejdříve postavit na vlastní nohy. Žil 6 let v Brazílii a do Česka se vrátil po revoluci v roce 89. Táta se nyní snaží vrátit se ke starým způsobům a udržet rodinu po h,romadě, jelikož se celá jeho rodina rozpadla po zásazích komunistů.
Myslím, že příběh stojí za zmínku, jelikož poukazuje na to, jak byli komunisté zlí a závistiví. Také je to příběh mojí rodiny a proto bych ho měl znát a měl vědět, že byl pro moji rodinu pradědeček tak důležitý. Pro mě tento příběh znamená hodně a jsem rád, že jsem se o něm vůbec dozvěděl. Nedivím se, že to pro tátu byla největší škola, jelikož si z této situace musel vzít tolik zkušeností a já vím, kolik ho to muselo stát stresu a námahy. Také jsem se dozvěděl, jak to měla naše rodina v minulosti těžké a uvědomuji si, jak jsem rád, že nežiji v době komunismu.
Citace:
VLČEK, Tomáš. Totalita.cz [online]. 1999, 2014 [cit. 2014-01-26]. Dostupné z: http://totalita.cz/
Rozhovor s Jaromírem Ferbrem (tátou) 20. Ledna 2014-01-26
Wikipedie Pražské Jaro 1968. Wikipedie [online]. 2002 [cit. 2014-01-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pra%C5%BEsk%C3%A9_jaro_1968